I LOVE TO DISCOVER

I AM

image
Hello,

I am Tereza with "z"

I am a dreamer. I am from the third biggest town in Czech republic and I lived five months in the Canary Islands. I write about everything what comes to my mind and I am just living the life as it goes by. I study journalism and spanish filology at UPOL in Olomouc, I work as a lecturer in one language school, I write for a web called Dobryzpravy.cz (we basically inform people about the good news from our world) and I create a podcast called Vyleť z hnízda!. I'm still looking for myself. I'm really into reading, writing, eating, drinking wine, meeting new people, photographing and creating in general. Travel is my therapy. If you would ask people who know me well, which words would describe me, I'm sure they would say something like - the elephant colour, Harry Potter, traveling, coffee, mint tea, food, sharks, mugs and my crazy mum (in the good way, of course). So welcome to my page, where you will have, as I hope, a great time.


Education
University of Palackeho

Bachelor of Journalism and Spanish philology - in progress

University of La Laguna

Erasmus - Spanish philology


Experience
Lecturer

PARAKALO - language centre

Redactor

Magazín Patriot


My Skills
Writing
Translation
Photographing
Marketing

278

Articles Written

13

Countries Visited

38

Podcast episodes recorded

328

Days until Christmas
ARTICLES

8 kosmetických produktů, které využijete i v karanténě

 


Na začátek musím říct, že jsou tady hned dvě vtipné věci. Za prvé: vůbec fakt, že opět píšu beauty článek je velmi zvláštní. Jelikož je ale můj poslední kosmetický příspěvek jedním z nejčtenějších článků, řekla jsem si, že to ještě zkusím. Za druhé: když jsem poslední článek sepisovala byly v něm čtyři kosmetické produkty, dnes tady máme rovnou dvojnásobek. První "beauty" článek najdete tady. Dnes už tady nic z produktů, které jsou v postu číslo jedna zmiňovat nebudu, protože kromě řasenky používám stále to stejné. 


Dnešní článek jsem se rozhodla pojmout v praktickém duchu a vybrala jsem produkty, které člověk běžně využije i v pandemickém období, kdy se moc ven nedostane a pořádně se nafintí možná tak na Skype hovor s kamarády.


Zároveň je vše sestaveno z českých, slovenských a polských značek kromě dvou výjimek. Moc ráda podporuju lokální tvůrce případně objevuju nové lokální značky našich sousedů. 






Prvním produktem, který používám od Vánoc, protože jsem ho dostala jako dárek, je přírodní mýdlo od Almara Soap, které můžete najít pod názvem "After Tattoo" = po tetování. Je to skvělá přírodní alternativa, když si potřebujete umýt a ošetřit čerstvé tetování, ale i super voňavé mýdlo, které můžete použít v jakémkoliv kontextu. Já ho využívám na celkovou hygienu místo sprchového gelu a musím říct, že mi neskutečně vyhovují kosmetické produkty v tuhé formě. Almara Soap je česká značka, která je za mě skvělá a nádherně řeší ekologickou stopu, kterou za sebou zanechává. Veškerý sortiment je balen do papíru nebo skla a pokud si objednáte balíček poštou i tam můžete vidět papírovou balící pásku a ekologickou výplň krabice. Jejich výrobky můžete sehnat v několika kamenných prodejnách. Pokud jste z Ostravy stejně jako já, tak můžete vyzkoušet kouzelný obchůdek Ty Identity, kde mají velký výběr právě Almara produktů. 





Když už jsme u tuhých kosmetických produktů, tak musím zmínit i tenhle šampon, který používám už skoro rok. Je to produkt slovenské značky Musk ("Mydláreň u slečny Kaplánovej"), která své výrobky netestuje na zvířatech a je vhodná i pro vegany, kdyby se mezi mými čtenáři nějaký našel. Já používám variantu Povzbuzení, která obsahuje kofein, arganový olej, peprmint a vůni pomeranče. Zároveň jsou v šampónu obsáhlé také kondicionační složky, takže není třeba šampon kombinovat s žádným dalším produktem. Já jsem s vlasy po umytí naprosto spokojená a vydrží pěkné i několik dní, pokud zrovna nešílím ohledně cvičení. Šampon si objednávám na Aktinu, ale můžete mrknout i na jejich oficiální stránky.




Záchrana před pupínky od Renovality. Tohle je asi jediná věc, která mi stoprocentně zabírá a opravdu mi pupínek zmizí maximálně do 48 hodin. Začala ho dokonce používat i mamka a taky je z něj nadšená. Tea tree olej je prostě láska. Renovality je opět česká značka, která vyrábí oleje - za studena lisované. K balení olejů je použito fialové sklo, které funguje jako přirozený filtr a zaručuje bioaktivní stálost olejů. Zásobím se na Aktinu, ale můžete mrknout i přímo na jejich web.





Od značky Renovality tady mám ještě jeden produkt, který je za mě must have, pokud člověk bojuje se striemi. Během první karantény mi poměrně porostla prsa, protože co si budeme mnoho jídla a málo pohybu a tím pádem se objevily i strie. Tenhle olej jsem na ně používala asi dva měsíce a výsledek byl obrovské překvapení. Ony ty strie opravdu zmizely. Netuším, jak je to možné a vlastně jsem v to ani nedoufala, ale povedlo se, takže pokud máte podobný problém, tak po tomto oleji určitě sáhněte. 



Značku Yope jsem objevila díky mojí polské kamarádce, když jsem za ní byla na návštěvě ve Varšavě. Yope je udržitelná značka, která se velmi zajímá o šetrný přístup k přírodě. Obaly veškerých produktů jsou recyklovatelné a jak se píše právě na obalu, tento krém na ruce je složen z 98% pouze z přírodních ingrediencí. Tenhle typ voní jako zázvor a santalové dřevo a kromě těchto dvou složek tam najdete také arganový, kokosový a olivový olej, vitamín E a bambucké máslo. Mamka mi jednu tubu ukradla, ale nemusíte se bát, pro produkty si nemusíte jezdit do Polska. Seženete je třeba na e-shopu Notino nebo na Zootu. 



Další produkt objeven na výletě do Varšavy. Pokud bych měla značku Ministerstwo Dobrego Mydla přirovnat k některé z těch našich českých zvolila bych asi Havlíkovu přírodní apotéku. Stejně jako Almara soaps tahle značka využívá co nejvíc ekologické obaly v podobě papírových sáčku a skleněných nádob. Najdete si tam také veganské alternativy a spousta výrobků je 100% přírodní stejně jako tento můj sprej z lipového květu. Je to naprosto skvělá věc, která vás osvěží, ale zároveň vám uklidní pokožku po odlíčení. Nejlepší je tento produkt používat večer, než si jdete lehnout. Co jsem se dočetla na stránkách, tak by měl zároveň tento produkt vyrovnávat hladinu pH vaší pokožky. A jako bonus tento výrobek překrásně voní. Z oficiálních stránek lze objednávat i do České republiky a poštovné by vás mělo vyjít na 8 €.



Balea je značka, kterou lehce seženete v řetězcích drogerií DM. Jedná se o německou značku, která má jak klasické tak veganské alternativy. Co jsem se tak dívala, tak právě tento produkt veganský není. Já v balzámech na rty potřebuji minimálně včelí vosk případně bambucké máslo a tento produkt obsahuje obojí. Zkoušela jsem už i jiné alternativy, ale pokud tam není ani jedna z těchto surovin, tak mi balzámy rty spíše vysušují, než aby mi je vyživovaly. Nepoužívám striktně tento produkt, ale většinou sáhnu právě po balzámech od Balea případně po některém balzámu čistě ze včelího vosku. 




V létě jsem si konečně pořídila paletku stínů a protože mám vždycky problém s tím, že nikdy nic nezůstane na svém místě, rozhodla jsem se sáhnout po fixačním spreji. Jedná se o matující fixační sprej, který je dokonce veganský, což jsem se snažila dodržet, když už jsem hledala nový produkt. Přeci jenom raději sáhnu po veganské alternativě. Sprej je od značky Make Up Revolution, která má domov v Londýně. A abych byla upřímná, moc toho o ní nevím. Vlastním od nich v podstatě jen tento produkt, ale poměrně mi vyhovuje. Funguje, make up drží, jediné co bych vytkla je vůně, která není úplně oslňující. 





Tím jsem popsala všechny produkty, které jsem pro vás měla připravené a budu moc ráda, pokud mi dáte zase nějaké vaše tipy na skvělé, nejlépe přírodní, produkty. 



Stála ta vysoká za to?




Mám okolo sebe spoustu lidí, co na vysokou školu vůbec nešli nebo se během studia rozhodli skončit. Neodsuzuju ani jedno z toho, protože moje cesta na vysokou vznikla hlavně kvůli programu Erasmus a během těch čtyř let studia jsem měla několikrát chuť skončit. 

Momentálně si už ale prý můžu říkat paní Hrubá. To, že žena s titulem ztrácí oslovení "slečna" jsem jako správný opozdilec zjistila asi dva týdny před poslední státnicovou zkouškou. Zpět ale k tématu tohoto článku. Řekla jsem si, že je na čase se ohlédnout za celým mým studiem, občas spíš i trochu nestudiem a zjistit, zda to za to opravdu stálo.

Přiznávám, že když jsem v září roku 2016 nastupovala, byla jsem tak trochu jako Mike Wazowski v jeho první den na Univerzitě pro příšerky. Nadšení časem bohužel opadlo, ale to bych předbíhala. 

Můj první rok

První dva semestry, respektive hlavně ten první, byly asi mým nejvíce studentským obdobím, které jsem zažila, pokud nebudeme počítat Erasmus. Na čtyři dny v týdnu jsem se přestěhovala na kolej, což bylo asi poprvé, kdy jsem vyletěla z hnízda. Spolubydlela jsem s mou spolužačkou z gymplu, objevovaly jsme nejrůznější místa v Olomouci a v ten rok jsem také poznala ty nejlepší lidi, se kterými jsem pak zůstala až do konce studií a vlastně i po nich.

První semestr jsem si nadšeně zapsala tolik předmětů, že jsem pak o zkouškovém nevěděla co dříve, chodila na party a po pár hodinách spánku rovnou do školy, poznala pár erasmáků, chodila skoro každý týden do kina, zjistila, že Billa je vlastně sakra drahý supermarket a raději se spokojila s Lidlem. 
Být studentem v Olomouci je za mě sen. Za normální situace je tam neskutečně mnoho aktivit, které jako student můžete dělat a akcí, kterých se můžete účastnit. 

Ve druhém semestru jsem se rozhodla jít na konkurz, abych mohla ve druháku vyjet na Erasmus a zároveň jsem od března začala dojíždět (článek zde). Dojíždění člověka naučí trpělivosti a někdy ho i připravuje o nervy. Zpoždění vlaku bylo na denním pořádku a když jsme přijeli na čas, tak to byla taková mini osobní oslava. I když je Ostrava od Olomouce vlakem asi 55 minut, tak když k tomu připočítáte každou cestu minimálně 10 minut zpoždění a cestu z domu na nádraží a pak na univerzitu, může to být poměrně únavné. 

Studentský život se mi tento semestr na čas utlumil. 

Můj druhý rok

Můj druhý rok začal na Tenerife, jednom z Kanárských ostrovů. Když se znovu zeptám: "Stála ta vysoká za to?" tak už jen kvůli tomuhle půl roku bude odpověď kladná. Veškeré zápisky z mého kanárského Erasmu najdete zde.
Dny, kdy člověk řešil jenom univerzitu a kam pojede na výlet, nebo kde si zajde s kamarády na pivo či víno. 

Druhý semestr jsem už byla zpět v ČR. Od února jsem začala pracovat jako lektorka v jazykovce (článek zde) a můj další půl rok se rozložil mezi čas strávený na přednáškách, ve vlaku, v práci a v posteli. Volným a bezstarostným chvílím odzvonilo. 

Můj třetí rok

Třetí rok byl pro většinu mých přátel a spolužáků rokem posledním. Všechny čekalo psaní bakalářky a učení se na státnice. Já se díky Erasmu rozhodla, respektive jsem neměla jinou možnost, než prodlužovat. Ve výsledku mi to ale zas tak moc nevadilo. Jedinou nevýhodou bylo, že jsem se na většině předmětů střetávala s lidmi z nižšího ročníku a tak jsem většinu mých přátel vídala méně a méně. 
Pomalu a jistě jsem s mou vedoucí konzultovala psaní bakalářské práce, ale všechno se to neslo na klidné vlně, protože mi v hlavě neustále hrála věta, že mám ještě rok čas.
Všichni ti, co jsem znala postupně vše zvládli a před jméno si mohli napsat Bc. 

Můj čtvrtý rok

Tentokrát už strašák jménem státnice a bakalářka čekal i na mě. V zimním semestru jsem se tím nijak nestresovala. Patřím k lidem, kteří vše vidí černě až těsně před cílovou rovinkou a zbytek času žijí hlavně přítomností. Přesně proto jsem během zimního semestru stihla víkend s mojí erasmáckou kamarádkou, dvakrát výlet do Anglie za těmi nejbližšími a poctivě jsem pracovala na rozvoji mého z června čerstvého podcastu Vyleť z hnízda
V lednu jsem splnila zkoušky a pomalu si začala uvědomovat, že by bylo fajn, začít už konečně psát tu bakalářku. Jak ale všichni víme, od března se nám trošku převrátil život a začala celostátní karanténa spojená se světovou pandemií. Škola nám přešla na distanční výuku, což znamenalo dvakrát tolik seminárních prací, což se v době sepisování bakalářské práce úplně nehodí. Zároveň se celý svět zastavil a já jsem měla problém být jakkoliv produktivní. Bakalářku jsem se rozhodla odevzdat až v druhém termínu, který připadl na konec června a protože vyhlídky na jakékoliv cestování byly v nedohlednu, rozložila jsem si i státnice. Jedny jsme se rozhodla absolvovat v červenci (1.7.2020) a druhé odložila na srpen (26.8.2020). Někdy v květnu mi přišel email o přijetí na magistra, které proběhla až moc hladce - ústní pohovor byl v rámci pandemie zrušen. Plán to byl vlastně docela pěkný, akorát jsem nepočítala s tím, že by se mohlo něco zvrtnout. 
V červnu jsem odevzdala bakalářku, i když ji moje vedoucí v podstatě ani nečetla.
V červenci jsem úspěšně zvládla státnice ze Španělské filologie
Celé léto jsem ztratila nad myšlenkovými mapami, do kterých jsem měla rozepsané všechny státnicové otázky. 
V srpnu jsem vyrazila na státnice ze Žurnalistiky a tam přišel ten kámen úrazu. Jedna ze čtyř zkoušek prostě nevyšla. 
Asi na hodinu se mi zhroutil svět. Magistr v háji, plány v háji a všechno kvůli jedné zkoušce. Protože se mi ale po cestě ze státnic zpozdil vlak asi o hodinu, měla jsem dost času na to, abych vymyslela minimálně čtyři plány B. 
Věřím na osud a brala jsem to jako něco, co se prostě mělo stát. 

Můj pátý rok 

A tak se stalo, že jsem tříletý obor studovala roků pět. V září jsem obhájila bakalářku a měla další půl rok jen pro sebe. Jasně, pracovala jsem, ale ten čas, který bych normálně věnovala škole byl najednou jen můj. Četla jsem, začala opět cvičit, chodila na procházky a užívala si čas s rodinou. 
Letos v lednu jsem konečně dodělala i poslední zkoušku (12.1.2021) a už chybí jen vyzvednout diplom, abych si mohla na zvonek oficiálně napsat Bc. Tereza Hrubá. Dělám si legraci. Nejsem zrovna z těch lidí, kteří by si to psali i na čelo. Osobně si myslím, že to není nic speciálního a titul Bc. má dnes už spousta lidí. Já jsem hlavně ráda, že jsem se na to nakonec nevykašlala a opravdu to dotáhla až do konce. Moc děkuju všem, kteří mě podporovali a vždycky mi řekli: "Sakra Terez, teď už to přece nevzdáš!" 

Podtrženo, sečteno - tohle bych poradila svému mladšímu já

  • Pečlivě přemýšlejte, jaký obor chcete studovat. A jestli je to něco pro společnost neperspektivního - fotograf, ilustrátor, herec, jednoduše cokoliv, co by vám mohl někdo vyvracet, tak si za tím jděte. Nenechte si rozmluvit vaši vášeň. Je to totiž váš život.
  • Připravte se na to, že studium nebude procházka růžovou zahradou a že věta "Konečně budu studovat to, co mě baví" není tak úplně pravda. Ono v každém oboru se najde něco, co nebude vaším šálkem kávy. 
  • Zápis na předměty je větší adrenalin než skok s padákem. 
  • Lidé, které si na vysoké zamilujete vám v životě zůstanou už navždy.
  • Využijte jakoukoliv možnost vyjet do zahraničí, kterou vám univerzita nabídne. Kdy jindy budete moci skoro zadarmo odjet do zahraničí, studovat s minimálními starostmi a bez závazků?
  • Vězte, že zkouška je od slova zkoušek a žádný nepodařený zápočet či test nestojí za vaše duševní zdraví nedej bože něco horšího. Když nejde o život, jde o hovno. 
  • Družte se, choďte na pivo, zapojujte se do studentských aktivit a sakra si ten studentský život užijte. 

RECEPT: Veganská Shakshuka

 


Máme tady další z receptů pro mojí mamku, aby se nebála, že nebude schopna mi uvařit nic, kde se nenachází vejce, laktóza ani maso. 
Jsem člověk, který do každého druhého receptu nacpe rajčata a přesně proto jsem z Shakshuky tak nadšená. Nejenom, že se do ní rajčata přidávají, oni jsou dokonce základem pro celý tenhle suprový recept.

Co potřebujeme:

  • 1 velkou cibuli (můžete dát polovinu bílé a polovinu červené)
  • 2 stroužky česneku 
  • 1 červená paprika (nemusí být)
  • 1 ČL mletého koriandru
  • 1 ČL mletého kmínu
  • 1/2 ČL kájenského pepře/případně klasického
  • 1 konzerva krájených rajčat
  • 2 PL rajčatového pyré
  • 200 ml vody
  • sůl
  • pepř
  • bílý jogurt (kokosový, mandlový, ovesný, bez laktózy...)
  • hrst pažitky


  1. Cibuli a česnek nakrájíme a necháme na oleji 10 - 15 minut, dokud není cibule zlatavá
  2. Přidáme papriku, koření a restujeme další dvě minuty
  3. Přidáme rajčata, pyré, vodu a trochu pepře se solí
  4. Směs přivedeme k varu a necháme na mírném ohni vařit asi 15 - 20 minut. Počkáme, dokud není Shakshuka hustá a krásně krémová
  5. Podáváme s jogurtem, množství záleží na chuťových pohárcích každého z vás. Posypeme pažitkou a můžeme se do toho pustit
Já osobně tenhle recept miluju s opečenými brambory, ale funguje to také jako skvělá omáčka na těstoviny. 

Recept jsem poprvé viděla ve veganské kuchařce Deliciously Ella (odkaz zde), takže pokud byste jich chtěli víc, určitě do ní investujte. 






15 a víc tipů, jak a kde rozvíjet své znalosti online



Každý, s kým se v životě potkám, mě v něčem předstihuje. Tak se od něho učím. - Ralph Waldo Emerson


Mému "jednoduchému" životu jako studentce pomalu ale jistě odzvonilo. Zbývá mi pár měsíců a je třeba začít se zabývat větou "Co potom?". Jelikož teď trávíme daleko více času doma a na internetu můžeme najít snad úplně cokoliv, na co si člověk pomyslí, rozhodla jsem se, že kromě sebe rozvojových knih dám šanci také online kurzům. O tom, že mnohé univerzity nabízejí online kurzy jsem se dozvěděla už někdy na gymplu. Náš profesor byl do tohoto stylu vzdělávání poměrně zamilován a tak nás neustále zásoboval odkazy a tipy na to, kde si udělat kurz na Excel, případně jak se naučit řídit letadlo. 


Říká se: "Co se v mládí naučíš, ve stáří jako když najdeš". Úplně bych netvrdila, že už u mě došlo na stáří, ale pár let ze střední pryč jsem a právě na našeho učitele informatiky a dějepisu jsem si vzpomněla při surfování po internetu. 


Nevím, jestli jsem takový šťastlivec, nebo to byla čistě náhoda, ale projížděla jsem většinu výukových stránek zrovna v období Black Friday. O to víc nadšeněji jsem se tedy do kurzů pustila a spoustu jsem si jich uložila do seznamů přání.


Zároveň mě po absolvování pár hodin výuky napadlo, že bych mohla sepsat článek právě na toto téma. Vzdělávat se člověk přeci může doživotně a je jen dobře, když má z čeho vybírat. Zároveň vím, že podobný článek vznikl i pod rukama blogerky Veroniky Tázlerové (článek zde) a nemám v úmyslu ho kopírovat. Samozřejmě pár shodných odkazů tady najdete, ale chtěla bych přidat i něco dalšího, co u Veru třeba chybí a já to mám ozkoušené osobně nebo potvrzené od přátel. 


ZAHRANIČNÍ ZDROJE (je třeba ovládat angličtinu)

ZDARMA:

  • Alison (některé kurzy jsou placené, ale najdete tam i mnoho těch, které jsou zdarma)
  • Learning by LinkedIn (můžete využít první měsíc studia zdarma)
  • TED
  • edX (některé kurzy jsou zdarma, ale pokud chcete certifikát, je třeba si za něj zaplatit)
  • Future Learn
  • Youtube (YouTube asi všichni moc dobře známe a záleží pak jen na vašich jazykových schopnostech, jak moc ho využijete. Jen připomínám větu ze seriálu The Social Dilemma: "Nikdy neklikejte na to, co vám YouTube doporučí, raději si vše vyhledejte sami")

PLACENÉ:

  • Udemy
  • Doměstika
  • Netflix (mohlo by se zdát, že tato platforma je dobrá jen na bezhlavé sledování seriálů a filmů, ale opak je pravdou. Člověk na Netflixu najde nespočet velmi zajímavých a poučných dokumentů, které mu mohou dost často velmi rozšířit obzory)
  • Simple Habit (chtěla jsem tady zařadit i aplikaci, díky které nebudete objevovat svět, ale spíše sami sebe)

V rámci zdrojů, které jsou v cizím jazyce nedám dopustit na TED. Tam na vás sice nečeká zásoba kurzů, ale najdete tam takové množství videí nacpaných inspirativními lidmi a názory, že vám ani nebude vadit, že neinteragujete napřímo. Stačí hltat každé slovo prezentujícího. 
Já používám TED hlavně prostřednictvím jejich mobilní aplikace, protože mi vyhovuje, že si tam člověk může ukládat různé prezentace na později, případně si je i stáhnout a sledovat je pak díky tomu offline.


DOPORUČUJI Z TED: 


YouTube je jedna velká "myslivna" a když s ní umíte pracovat, můžete se dostat k velmi zajímavých a poučným věcem. Je ale třeba používat selský rozum a pečlivě volit, co si pustíme a poslechneme.

DOPORUČUJI Z YOUTUBE:

V rámci kurzů jsem si nejvíce oblíbila Udemy. Naprosto se mi líbí systém, kterým kurzy fungují a hned první, který jsem absolvovala, vedl naprosto skvělý lektor, který byl neskutečně vtipný a já tak měla z kurzu opravdu ojedinělý zážitek.


Já zatím absolvovala kurz Adobe Illustrator CC - Essentials Training Course a začala jsem také Adobe Photoshop CC - Essentials Training Course. Oba tyto kurzy vede Daniel Walter a protože mi přišel skvělý, vtipný a opravdu mi něco předal, rozhodla jsem se i pro pokračování kurzu Adobe Illustrator. Všechny odkazy na kurzy najdete po rozkliknutí názvu a vězte, že to není žádná spolupráce, jen jsem chtěla doporučit něco, co mi opravdu vyhovuje a nadchlo mě to. Posledním kurzem, který si plánuji přes Udemy zatím udělat je Social Media Marketing Mastery, protože jsem si říkala, že bude fajn vědět o sociálních sítích o něco více než běžný uživatel. 


DOPORUČUJI Z NETFLIXU:
Our Planet (2019)
Minimalism (2016)
Rotten (2018 - 2019)
Cowspiracy (2014)
Explained (2018 - 2019)
History 101 (2020)


Mám za to, že člověk by měl prvně poznat hlavně sám sebe a až později objevovat vše okolo nějak víc do hloubky. Právě proto jsem se zde rozhodla zařadit i aplikaci Simple Habit, která mi vyhovuje ze všech meditačních aplikací asi nejvíc. Má tam různé tipy meditací, podle toho, čím si zrovna procházíte a zatím mi vyhovovali i hlasy, které jednotlivé sezení namlouvají. Navíc u toho strávíte třeba jen pět minut denně a kdo ví, třeba se z toho opravdu stane váš simple habit.





ČESKÉ ZDROJE (tady si najde to své každý, aniž by musel znát nějaký cizí jazyk)


ZDARMA:

  • Seduo (najdete tam pár kurzů zdarma, zbytek je třeba si zaplatit)
  • Duolingo (pro česky mluvící je tam zatím bohužel jen angličtina, ale pokud ji zvládáte, tak si můžete dát skoro kterýkoliv jazyk. Já se takto snažím zlepšit francouzštinu a naučit se něco z katalánštiny, ale doporučuji to spíše pro slovní zásobu, z gramatiky vám to až tolik nedá)

PLACENÉ:


Kurzy a přednášky zdarma je třeba hledat důkladněji, ale i na takové narazíte. Na Dolleru si můžete například stále vložit do košíku záznam webináře Honzou Emlerem na téma Buď efektivní i na dálku.


Petr Ludwig občas také nabízí online přednášky pro veřejnost, kde se stačí jen zaregistrovat. Je to super způsob, jak zjistit, jestli vám daný člověk a jeho smýšlení vyhovuje a případně si pak třeba zakoupit některý z jeho dalších webinářů. Naposledy jsem se takto dostala na webinář na téma myšlenkové mapy.

Díky Vím víc jsem měla možnost absolvovat kurz ohledně blogování, ale už je to delší dobu a tak se mi ho bohužel nepodařilo dohledat.


Nakonec jsem se rozhodla ještě doporučit pár vzdělávacích podcastů, které najdete klasicky v podcastových aplikacích (Spotify, Apple Podcasts).


DOPORUČUJI PODCASTY:



Zkoušeli jste se už nějakým způsobem vzdělávat v rámci internetu? Ať už je to třeba podcast nebo čtení článků, všechno se počítá! Dejte mi vědět do komentářů, ráda objevím něco, co ještě neznám.


CO MĚ NAUČIL ROK 2020


Rok 2020 nás nějakým způsobem poznamenal všechny. Některé více a některé méně. Většinou jsem měla ve zvyku psát různá ohlédnutí nebo články s tipy na různá místa, ubytování, kavárny, knihy a filmy. Letos by to ale bohužel byl velmi skromný článek, a proto jsem se rozhodla to tentokrát napsat v trochu jiném duchu.


Letošní článek bude na téma co mě naučil a co mi tento rok přinesl. A třeba to v něčem inspiruje také vás. 


1. Vážit si přítomné chvíle
Letos jsem díky tomu všemu, co se ohledně světové pandemie událo vyrazila jenom na jeden jediný výlet mimo Česko. A i když byl jen jeden, tak jsem si ho užila snad o 100% více. Jako bych už v únoru tušila, že se jen tak nikam nepodívám. S našima jsme se vydali na pár dní do Varšavy (článek z výletu zde), kterou jsem jim společně s lístky na koncert věnovala k Vánocům a byl to asi můj top roku 2020, i když se udál hned ze startu.




2. Otužovat se
Ke konci roku jsem díky Kamu zjistila, že Wim Hof Method existuje i v rámci mobilní aplikace, ve které je 20 denní otužovací výzva. Nikdy bych nečekala, že mě to tak chytne, ale momentálně se už otužuji desátý týden a v podstatě si bez toho už nedokážu představit začátek dne. Člověka to ráno naprosto nejlépe probudí a nabudí neskutečnou energií. Zároveň to má hned několik skvělých účinků na naše zdraví. Otužování zlepšuje imunitu, redukuje stres, zlepšuje náladu, což mohu potvrdit, zrychluje metabolismus, zlepšuje spánek a spoustu dalšího.



3. Brát potravinové alergie jako pozitivum

Někdy v říjnu jsem zjistila, že se mi kromě alergie na laktózu objevila i ta na vaječné bílky. Já se ale rozhodla, že to nebudu brát jako tragédii. Nebudu lhát, někdy bych si míchaná vajíčka dala, ale kdybych neměla tenhle problém, v životě bych neobjevila tolik různých receptů a alternativ. Věděli jste třeba, že nálev z konzervy s luštěninami jde vyšlehat do skvělého sněhu stejně jako bílky? Že po smíchání javorového sirupu, rostlinného mléka a hořčice vznikne naprosto skvělá směs na potření pečiva? V dnešní době už člověk v obchodě najde kdejakou alternativu k živočišným produktům a pokud nenajdete to, co vám zrovna vyhovuje, stačí projít internet a najít recept, podle kterého si svou alternativu vytvoříte vy sami. 




4. Poslouchat své tělo

V rámci toho, co se v posledním roce událo jsme asi všichni zažili nějaké ty ups and downs. Já bohužel v tomto roce prožila svůj první záchvat úzkosti a narovinu říkám píšu, že obdivuju všechny, kdo se s tím musí potýkat. Bylo to něco naprosto odlišné od všeho, co znám. Nejvíc mě děsilo, jak to vlastně vůbec nešlo ovládat. Ráda bych řekla, že to byla jednorázová věc, ale člověk nikdy neví. V každém případě, pokud patříte k lidem, kteří se s podobnou věcí potýkají, tak se za to určitě nestyďte, nikdo v tom není sám a ať už se potýkáte s čímkoliv, vždycky je tady někdo, kdo se cítí stejně, ne-li podobně. Já uvažuji, že vyzkouším CBD a CBG oleje, na které je všude po sítích pěna samá chvála. Máte s tím nějaké zkušenosti?



5. Nahrávat podcast online
Nahrávání online bylo něco, co mě od začátku děsilo. Nevěděla jsem, jestli budou mít rozhovory dostatečnou kvalitu, jestli to bude zvládat náš domácí internet, jestli se mi rozhovor v polovině nepřeruší a to nebylo ani zdaleka vše. Nakonec jsem se ale v říjnu odhodlala a zjistila jsem, že obavy byly vlastně naprosto zbytečné. Všechno fungovalo, rozhovory mohly vznikat i během druhého lockdownu.


 
6. Fungovat s tím, co mám 

Mám teď na mysli hlavně situace, ve kterých se nacházíme a nemůžeme je kontrolovat. Takových chvil byl rok 2020 plný a člověk se s tím musel naučit nějak žít. Na tohle se skvěle hodí naše přísloví: "Nikdy není tak zle, aby nemohlo být hůř." Tímto jsem se snažila řídit po celý rok a docela se mi to dařilo.




A co naučil tento zvláštní rok vás? Budu moc ráda, když se se mnou podělíte v komentářích. Přeci jenom máme letos všichni asi velmi individuální zážitky a pocity a každý jsme tohle divno-období snášeli po svém.


READING CHALLENGE 2021

 



Máme tady nový rok a s ním i další čtenářskou výzvu. Já se ji snažím plnit každým rokem, i když se mi ji zatím ještě nikdy nepodařilo dokončit úplně celou. Je to ale super způsob jak objevit nové knihy, autory a žánry, o kterých třeba do té chvíle člověk neměl ani ponětí. 
Zároveň se pak člověk může zpětně podívat, co přečetl a třeba si i nějakou knihu připomenout a přečíst si ji zas a znovu. 




2021 Reading Challenge

2021 Reading Challenge
Ter has read 0 books toward her goal of 50 books.
hide

15 VÁNOČNÍCH REKLAM, KTERÉ VÁS OPRAVDU DOJMOU

 

Poslední dobou nemám moc času na to, abych se dívala jen tak na televizi, ale vždycky mě hrozně bavilo dívat se na vánoční reklamy, se kterými každoročně přicházejí různé značky. Proto jsem se rozhodla, že dám dohromady reklamy, které podle mě opravdu chytnou za srdce. Přiznávám, že když jsem si je pouštěla v rámci průzkumu pro článek, tak jsem polovinu toho probrečela. A i když jsem viděla reklamy z různých států, tak za mě je v tomto rozhodně nejkreativnější Británie. Samozřejmě jsem toho neviděla tolik, protože mnoho z těchto reklam je jen v původním jazyce, ale z toho, co jsem zvládla Anglie opravdu vedla na plné čáře. No, podívejte se sami. Rozhodně vám ale doporučuji si vzít krabičku kapesníčků. 



















Která reklama se vám líbí nejvíce? Nebo by se možná hodilo zeptat, u které jste si nejvíc poplakali?

PODCAST #27 Erasmus v upršené Anglii



V podcastu jsme už o Anglii pár krát mluvili. Jednou to bylo s Leou na téma práce v UK (Cambridge, Bristol) a podruhé pak s Martinem, když jsme si povídali o studiu na univerzitě v UK (Cardiff, Bristol). Tentokrát je na řadě Erasmus. Moje kolegyně Jana tam vyjela do města Leeds, kde strávila půl rok. A jak se tam seznamovala, jak se v Leeds hledá ubytování a jestli je dobré jít na státní kliniku si můžete poslechnout, když stisknete "play". 


PODCAST #26 Průvodcem po Vietnamu

 


Jelikož je Anička, se kterou jsme už nahrály jednu epizodu na téma Erasmus na Tchaj-wanu, velmi zcestovalá, vznikl s ní ještě jeden díl. Tentokrát jsme si povídaly o Vietnamu. Anička tam má kořeny, jelikož její rodiče odtud pocházejí a do dnes tam má i část své rodiny. My jsme se ale hlavně zaměřily na její práci jako průvodkyně právě ve Vietnamu. Jestli je tahle práce lehká či těžká a kolik toho má vlastně průvodce na zodpovědnost, se dozvíte když si pustíte tento díl. 




Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic