Umění. Kdysi něco, co pro mě bylo utrpením. Když nás profesoři a profesorky brali do muzeí, tak jsem to viděla jen jako dobrou záminku jak se vyhnout vyučování a zároveň minimálně třem hodinkám nudy a nepochopeného zírání na obrázky. Art. Once something that has been a suffering to me. When professors took us to the museums, I saw it as a good excuse to avoid studying, and at least three hours of boredom and misunderstanding staring at the pictures.
Protože jsem teď od května trčela v Ostravě a na nějaké cestování nebyl úplně čas, tak mě napadlo, že vám tady sepíšu takové kratší články z výletů, které jsem zažila, ještě než jsem si vůbec založila blog. Zároveňse tím alespoň navnadím na výlet do Varšavy, kam se chystám tohle pondělí. V roce 2013 jsme totiž vyrazili na zájezd po Beneluxu s lidmi ze střední a jelikož je naše profesorka umění neskutečně zcestovalý člověk a zároveň bohém, tak se nám s ní vždycky cestovalo naprosto úžasně a mám na ty výlety jen ty nejkrásnější vzpomínky.
I've been in Ostrava since May and I had no time to travel somewhere, so I got an idea to write some short articles about my trips that I've experienced before I ever start blogging. At the same time, it will kind of prepare me to my next trip to Warsaw where I'm going this Monday. In 2013, we went on a Benelux tour with people from my high school, and as our professor of art is a woman who is a traveler and a bohemian, we have always had the best trips with her and I have only the most beautiful memories of it.
Taky vždycky zapomínáte hodit do tašky asi milion věcí, které by se vám pak na akci/výletě/nebo kdekoliv jinde neskutečně hodily? Já totiž skoro každý den takhle na něco zapomenu a proto tenhle článek nechci psát ve stylu "Co mám v tašce?". Spíš ho píšu proto, aby se nám už nikomu nestávalo, že jsme si zapomněli hodit do tašky balíček kapesníčků (a věřte mi, že mají daleko více využití než jen pro smrkání a byly chvíle, kdy bych za ně dala cokoliv. Já vím, že se mi teď někde neskutečně směješ Klárouši). Do you also forget to put in the bag about a million things that you could really use when you go to the event/on the trip/or anywhere else? I forget about something almost every day, so I do not want to write this article as "What's in my bag?" style. Rather, I write it so that we no longer forget about tissues (and believe me they have far more uses than just blowing nose and there were times when I would give anything for them. I know that Clara is laughing a lot at me right now).
Berlín, hlavní město Německa. Berlín, město, kde narazíte na tak skvěle oblečené lidi, že jsem nevěděla kam dřív koukat. Berlín, město, které má ve znaku medvěda. Berlín, město, které bylo politicky rozděleno až do roku 1989. Berlín, dejte pozor aby vás tam nesrazilo kolo. Berlin, the capital of Germany. Berlin, the city where you come across so well-dressed people and I didn't eve know where to look. Berlin, a city that has a bear as its symbol. Berlin, a city that was politically divided until 1989.
Začněme tento článek tím, že rozhodně nejsem žádný odborník a vše co si v tomto článku přečtete je čistě moje osobní zkušenost. Pár tetování už na sobě mám a napadlo mě, že by bylo fajn sepsat vám takové menší srovnání dvou stylů - handpoke tetování a tetování strojkem. Já mám od každého něco, takže pokud se právě odhodláváte na své "poprvé", tak by vám třeba tento článek mohl to rozhodování trošku ulehčit. Let's start this article by saying that I'm definitely not an expert and everything you read in this article is purely my personal experience. I already have a couple of tattoos and I thought it would be nice to write a smaller comparison of two styles - handpoke tattoos and classic tattoos made by machine. I have experience with both of them, so if you are just thinking about your "first time", then this article might make it easier for you to make your decision.
A už je po! Po festivale, na který se těším vždycky celý rok.
"V roce 2015 se festival probojoval na shortlist Best Major Festivals v rámci European Festival Awards a získal ocenění Czech Superbrands 2015. V roce 2016 jej deník The Guardian zařadil mezi 10 nejlepších festivalů Evropy."
Colours jsou pro mě prostě srdcová záležitost. Letos jsem navštívila již šestý ročník a řeknu to asi takto - i když si myslím, že hudebně to bylo asi nejslabší - tak jsem si to stejně opět užila na 110%, protože ta festivalová atmosféra, která vždycky probudí a projasní celou Ostravu, je prostě nade vše. And it's over! It's over a festival that I always look forward to all year.
"In 2015, the festival was between the Best Major Festivals in the European Festival Awards and was awarded the Czech Superbrands 2015. In 2016, The Guardian ranks it among the top 10 European festivals."
Colours are a heart issue for me. This year I have already visited the sixth one and I have to say that - even though I think it was probably the weakest one concerning the music - I enjoyed it again at 110%, because the festival atmosphere, which always awakens and brightens the whole Ostrava, is simply above all.
Protože je venku neskutečné vedro, já mám jednou za uherský rok volno i během týdne a stále jsem nedopsala spoustu naplánovaných článků, tak jsem se rozhodla, že vás dneska vezmu na jednu krásnou německou pláž, kvůli které bych byla ochotna se přestěhovat z hodiny na hodinu.
Because it's horribly hot outside, I have a day off and I still have not written a lot of planned articles, I decided to take you today on a beautiful German beach, for which I would be willing to move from hour to hour.
Nikdy jsem se nepovažovala za fashion blogerku a outfitové články se tady objevují už jen málo kdy. Za prvé je to proto, protože stejně vždycky skončím v tom nejpohodlnějším, což občas není úplně vrchol módy a za druhé také proto, protože se na české blogerské scéně najde daleko víc blogerů a blogerek, kteří se v módě vyznají asi tak o 200% víc než já. Co si budem, oblíbené triko, jeany a kecky nejsou zrovna ootd roku a už vůbec ne nějaký originální skvost, kterým by se mohl někdo inspirovat. Dneska jsem se ale rozhodla udělat výjimku a podělit se s vámi o tři outfity, které mě doprovázeli (protože oblečení vás doprovází. Jsem si představila, jak si to za mnou vykračují ty kraťasy a klobouk) na festivalu Colours of Ostrava během tohohle víkendu.
I have never considered myself a fashion blogger, and the outfit articles are not usual here. First of all, because I always end up in the most comfortable one, which is not always the top of fashion, and secondly because there are a lot more bloggers on the Czech bloggers scene who know fashion about 200% more than me. I will not lie, a favorite T-shirt, jeans and sneakers are not exactly ootd of the year and nothing original to inspire you. But today I decided to make an exception and share with you the three outfits that accompanied me (because the clothes are accompaning you, I've imagined how the shorts and a hat are walking behind me) at the Colours of Ostrava festival during this weekend.
Jelikož je neděle a moje plány byly rozhodně daleko od toho se probudit s horečkou a snažit se vyléčit za 24 hodin, abych zítra (když to čtete, tak už dneska) přežila směnu v práci, říkala jsem si, že to ležení v posteli a pití hektolitrů čaje, využiju alespoň k napsaní dalšího článku z mého německého dobrodružství. Tentokrát to bude ze dne, kdy jsem s moji milou Marie objevovaly (minimálně já objevovala) její studentské město - Rostock. Pokud bych měla tohle rozkošné městečko přirovnat k nějakému českému, tak jediné co mě napadá je Olomouc. Je možné, že někdo by našel i něco podobnějšího, ale mě to prostě připadalo jako mé univerzitní město v Česku s tím rozdílem, že když dojdete kousek za centrum, tak v Olomouci nenajdete přístav plný lodí. It's Sunday and yeah, my plans were definitely far from waking up with fever and trying to cure in 24 hours to survive tomorrow (when you read it, it is already today) the shift at work. I thought that cause I have to lie in bed the whole day and drink hectoliters of tea, I could at least write another article from my German adventure. This time it will be the day I discovered with my dear Marie (at least I discovered) her student city - Rostock. If I had to compare this lovely town to a Czech one, the only place that came to my mind is Olomouc. It is possible that somebody would find something more similar but it just seemed like my university city in the Czech Republic with the difference that when you walk 10 minutes from center, you won't find a port full of boats in Olomouc.
Hello, I am Tereza and I am a irreclaimable dreamer. I am from the third biggest town in Czech republic and I lived five months in the Canary Islands, which was the best experience of my life. I write about everything what comes to my mind and I am just living the life as it goes by. I study journalism and spanish filology at UPOL in Olomouc and one day I will be a hockey commentator and a famous writer. If you would ask people who know me well, which words would describe me, I'm sure they would say something like - the elephant colour, Harry Potter, traveling, coffee, mint tea, food, sharks, mugs and my crazy mum (in the good way, of course). So welcome to my blog, where you will have, as I hope, a great time.
