Hry se dají HRÁT I JINAK NEŽ NA POČÍTAČI


Málo kdy píšu články založené na spolupráci, protože mám raději věci, které si můžu dělat/psát podle sebe a nemusím se na nic vázat. Tohle je ale výjimka, kdy jsem byla sama tím, kdo o spolupráci požádal, protože po mých pěti měsících se spolubydlícím, který místo společenského života trávil 12 hodin denně na počítači, jsem si říkala, že bych chtěla vás (své čtenáře) inspirovat k tomu žít více offline než na obrazovkách jakéhokoliv elektronického zařízení. Vím, že to zní trošku ironicky, když i k přečtení tohoto článku potřebujete internet a minimálně svůj mobil, ale co to hned po posledním písmenku zavřít a jít zkusit dělat něco, k čemu nepotřebujete internet? Co třeba nějaká společenská hra? Kdy jste naposledy nějakou hráli jen tak s přáteli? Pamatujete si na Dostihy a sázky? Já nikdy neuměla nakoupit ty správné koně, díky kterým bych vyhrála a když už se mi náhodou dařilo, tak se celá hra proměnila v tak zdlouhavou, že jsme to vždy zabalili ještě než jsme zjistili vítěze. 

Dneska bych vám chtěla představit hru, kterou jsem měla neskutečně ráda když mi bylo nějakých čtrnáct. Byli jsme tenkrát taková parta, která jezdila na chatu kousek od Zlína a po večerech jsme se vždycky všichni posadili okolo toho obrovského kulatého stolu v jídelně a začal se hrát BANG!





Jsem obecně fanouškem karetních her, ať už je to Žolík, Prší, Kent, Kanasta, Kvarteto, Černý Petr, nebo ta nová španělská hra, kterou jsem se naučila minulý týden a nemám ani nejmenší ponětí jak se vlastně jmenuje. Každopádně co tím chci říct je to, že karty jsou takové vděčné. Malý balíček, který můžete sbalit do batohu na cesty a vytáhnout je kdykoliv má váš vlak třeba hodinové zpoždění. BANG!, o kterém chci mluvit dneska, je přesně takový balíček, který se hodí k partě lidí, minimálně čtyř hráčů, kteří se můžou na moment proměnit v bandity, Šerifa nebo odpadlíky. 


Nevím jestli to bylo jen moje dětství, ale já byla vždycky hrozně nadšená z věcí okolo Divokého západu a kovbojů. Měla jsem neskutečně ráda filmy jako byl Vinnetou, Tenkrát na východě a díky téhle hře se člověk může alespoň na chvilku stát zase tím dítětem, které chce být Apač nebo kovboj jako Owen Wilson. 



"Šerif se snaží zneškodnit bandity a odpadlíka, bandité se snaží zničit šerifa, odpadlík musí zabít všechny a zůstat poslední ve hře. Bang, Bang, Bang! Kdo z této přestřelky nakonec vyjde jako vítěz?" Tenhle popisek najdete, když si vyhledáte hru BANG!. No a řekněte, nezní to zábavně? Občas mi to připadá i trošku jako Poker, protože ten slavný "poker face" musíte mít během hry skoro pořád, aby nikdo nezjistil za jaký tým vlastně kopete/hrajete. 



Co je na této hře ještě super jsou doplňky, které si můžete postupně dokoupit a udělat tak hru ještě zajímavější a možná i zábavnější. Na výběr je vážně spousta kategorii. Já osobně měla možnost vyzkoušet jen Město duchů a protože se mi tohle rozšíření moc líbilo, určitě bych ráda zkusila i nějaká další. 
Tak co? Už rozdáváte karty nebo hledáte dávno zapadlé a zaprášené Kris Kros? 

#sponzorováno #albicz

Tereza Hrubá

6 comments:

  1. Máš to nádherně nafocený teda :)) jinak obdivuji, že takovou hru hraješ, u nás to vždycky hráli kluci na střední a přišlo mi to hrozně složitý :D:D

    ReplyDelete
    Replies
    1. Děkuju! Jsem po vánocích zkoušela nový objektiv. :)
      A k té hře, ono to jen vypadá složitě, jakmile jednou pochopíš základy, tak už to pak jde samo. :)

      Delete
  2. Dvanáct hodin? Chudák. Stolní hry miluji, ale hraji je už
    minimálně.

    ReplyDelete
    Replies
    1. Mám to stejně, taky mám na to jen minimum času a když už nějaký najdu, tak většinou nemám parťáky a je to docela škoda podle mě. :/

      Delete
  3. Miluju stolní hry! Nejradši mám třeba Osadníky nebo Kamionem po Evropě, to je super. ale třeba i takové aktivity jsou fajn :)

    ReplyDelete
    Replies
    1. Tyjo, tak Kamionem po Evropě slyším prvně, musím to napravit a kouknout na to. :)

      Delete