Monday, 4 June 2018

ERASMUS FRIENDS REUNITED AGAIN!

Když mi v březnu kamarádka Marie oznámila, že si kupuje lístky na autobus do Prahy, abychom se zase konečně viděly, po třech měsících (ta doba byla utrpením, věřte mi, protože jsme byly zvyklé se vídat každý den minimálně na kafe), tak jsem skákala radostí do stropu. Neskutečně jsem se těšila, že zase uvidím kamarádku, která pro mě znamená strašně moc a navíc jsem to brala jako únik od každodenní rutiny. 


When, in March, my friend Marie told me that she is buying tickets for a bus to Prague so that we could finally see each other again after three months (it was a really long time, believe me because we were used to seeing each other at least for a coffee every day), I was fucking happy. I was really looking forward to see a friend who mean so much to me, and I took it as a leak from my everyday routine.





V pátek ráno jsem vyrazila vlakem do Prahy, abych byla včas na autobusáku v Praze, kam měl přijet Mariin Flixbus z Berlína. Můj vlak měl klasicky asi 30 minut zpoždění, ale protože nám vždycky všechno vyjde, tak pro tentokrát měl Mariin autobus zpoždění minut 50 a nám tak vše pěkně zapadalo do programu. Rozhodly jsme se pro turistění po Praze. Prošly jsme si Václavák, došly ke Karlovu mostu odtud k Lennonově zdi a pak k Tančícímu domu. Mezitím jsme se jako správná česko-německá dvojička zásobovaly pivem, protože ten den bylo snad 40 stupňů. 


On Friday morning, I went to Prague to get to bus station on time where Marie's Flixbus from Berlin arrived. My train was about 30 minutes late, but because Marie's bus had a delay of 50 minutes it all fitted into the program. We decided for a tour around Prague. We passed Wenceslas square, walked to the Charles Bridge from there to Lennon's wall and then to the Dancing House. Meanwhile, as a good Czech-German duo, we were drinking beers, because that day was perhaps 40 degrees.






Václavské náměstí
Wenceslas Square



Staroměstské náměstí
Old Town Square



Karlův most
Charles Bridge







Já sice nejsem úplně nadšenec pro Prahu, co se žití týče (je tam na mě prostě moc lidí), ale jako turista jednou za čas si to tam moc užívám. 

Although I am not really a Prague lover if we talk about living there (too many people for me), but as a tourist I really enjoy it.





Tyhle mimča na Kampě od Davida Černého naprosto zbožňuji a není návštěva Prahy, aniž bych tam nezašla. Navíc je to asi tak nejblíže, co se momentálně dostanu k miminkům, protože u mě je to ještě vzdálená budoucnost. 

I love these babies on Kampa by David Černý and there is no Prague visit without going there. In addition, it is probably the closest I get to babies at the moment, because this topic is still a distant future for me.



John Lennon's wall je hrozně turistická atrakce, ale je to asi jediné místo, u kterého mi to nevadí. Vždycky je tam skvělá atmosféra, lidé si pročítají nápisy na zdi, fotí se a poslouchají pouliční muzikanty, protože vždycky, ale vážně vždycky tam někdo hraje a zpívá. 


John Lennon's wall is a really tourist attraction, but it's probably the only place where I do not mind. There is always a great atmosphere, people read the texts on the wall, take photos and listen to street musicians, because there is always, but always someone playing and singing.





Odtud jsme šly už jen na Náplavku, po cestě potkaly krásný Tančící dům a pak vyrazily vlakem do Ostravy. 

From there we went only to Náplavka, along the way met the beautiful Dancing House and then went to Ostrava.


První den v Ostravě jsme se rozhodly výletovat směr Halda Ema, odkud je nádherný výhled na Ostravu a Marie po výstupu prohlásila, že nikdy neviděla tak zelené město. Já nad tím takhle nikdy nepřemýšlela, ale asi máme u nás opravdu spoustu zeleně, co myslíte?


On the first day in Ostrava, we decided to go to the direction of the Heap Ema, from where there is a beautiful view of Ostrava and Marie told me that she had never seen such a green city. I've never thought about it like that, but maybe we've got a lot of greenery in our town, what do you think?








Po výletu bylo potřeba osvěžení, protože sice bylo nádherné počasí, ale možná až moc nádherné, kdy se člověk rozpouští jako sněhulák na jaře. Zašly jsme si na naše pěkné Masarykovo náměstí do Polo caffé

After the trip we needed some refreshment, because it was a wonderful weather, but maybe too beautiful when one is melting as a snowman in the spring. We went to our nice Masaryk Square to Polo caffé.


V neděli jsem Marie ukázala naši industriální část města - Dolní oblast Vítkovic, kde se zároveň každoročně koná i festival Colours of Ostrava, na jehož příští ročník se Marie chystá s naší #partou.

On Sunday, I showed her our industrial part of the city - Dolní oblast Vítkovice, where the festival of Colors of Ostrava also takes place every year. And Marie will join us the next year.


V pondělí jsem pak M. vzala do mé univerzitní Olomouce, protože jsem potřebovala skočit na jednu hodinu. Před ní jsem ale stihla Marii ukázat naše pěkné historické centrum, vzala jsem ji ke katedrále, na snídani do Café+ a celkově se snažila si s ní užít ještě co nejvíc času to šlo. 

On Monday I then took M. to my university city - Olomouc because I needed to go for one class. In front of the lesson I showed to Marie our beautiful historic center, took her to the cathedral, we also had breakfast in Café+, and tried to enjoy the time with her as much as possible.


Normálně bych byla při psaní takového článku mírně sentimentální, ale víte co je na tom všem nádherné? Že přesně za 11 dní letím do Hamburku, kde se s Marii zase sejdeme. Tohle je na té "Erasmus family" to krásné. Máte kamarády po celém světě, můžete tak neustále cestovat a zároveň se vídat s těmi, které jste během svého studijního pobytu poznali, a které máte tak rádi. O tom, že díky tomu navíc získáte ubytování zdarma v různých zemích ani nemluvě.

Normally, I would be a little bit sentimental in writing this kind of article, but do you know what's wonderful about it? That I will fly to Hamburg in exactly 11 days, where me and Marie we'll meet again. This is the beautiful fact about the "Erasmus family". You have friends all over the world, so you can always travel and, at the same time, see the ones you have known during your study time. And also thanks to this, you get free accommodation in different countries.

Jsem moc ráda, že jste dočetli až sem a pokud máte další dotazy, nebo jakýkoliv jiný poznatek k článku, dejte mi je vědět dolů do komentářů. Uděláte mi tím radost.

0 comments:

Post a Comment

Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic