MÁME DOMA KOCOURA(Y)

Téma zvířata bylo u nás doma velké tabu. Ať už proto, že nemáme ani jeden moc času, který bychom mohli zvířátku věnovat, tak také proto, že mamka jako alergik nesnese krom hadů skoro nic. A s hadem si člověk podle mě úplně moc nepohraje ani se s ním nepoňufá. Od té doby, co bydlíme na domečku jsme dost často vedli rozhovor na téma "Bylo by fajn mít kočku kvůli myším". A když nám na konci září mamčina známá dovezla dvě koťátka jako dárek pro mamku k narozeninám, téma koček bylo vyřešeno.

Animals were a big taboo at our home. Whether because we do not have a lot of time we could devote to the animal or because mom as an allergic person can not stand beside snakes almost nothing. And I don't think you can play well with a snake, or even cuddle with it. Since we've been living in the house, we've often had a conversation "It would be nice to have a cat because of mice." And when at the end of September, my mum's friend brought two kittens as a birthday present, the cat's topic was resolved.

Naši dva mrňousové se jmenují Pat a Mat, ale já jim většinou říkám Patrik a Matouš, hlavně když dělají psí kusy. Můžou vlastně kočky vůbec dělat psí kusy? Ale tak když můžou z oblohy padat trakaře, tak proč by kocouři nemohli dělat psí kusy, že jo? Ten zrzavější je PATrik a je to neskutečná žárlivka. Pokud totiž jen naznačíte, že byste chtěli pohladit MATouše, tak okamžitě začne mňoukat takovým způsobem, že bych ho nejradši okamžitě ubytovala u mě v pokoji, jak mi je ho líto. Matouš je zase hrozný koumák, takže za poslední tři týdnu už zvládl pomalu protrhat síta v oknech, polámat mamce tújky a rozbít láhev Jacka Danielse (nebojte, sloužila jen jako váza, takže obsah byl už dávno vypitý). Oba dva jsou šíleně akční a když se mě snaží doprovázet na tramvaj, tak mám vždycky infarktové stavy, že je něco přejede. Původní plán ale splnili, protože jsme už dlouho nikde neviděli žádnou myš a ten jejich denní přísun lásky mi vynahradí i blbý den v práci či ve škole.

Our two cats are called Pat and Mat, but I mostly call them Patrik and Matouš, especially when they do stupidities. The more ginger one is PATrik and it's incredible jealousy. If you only indicate that you would like to cuddle MATouš, it starts to meowing in such a way that I would like to immediately accommodate it in my room as I feel sorry for him. Matouš is really active, so in the last three weeks he slowly has managed to break the sieve in the window, destroyed my mum's plants broke the bottle of Jack Daniels (do not worry, it was only a vase the content was already gone). Both of them are crazy, and when they try to accompany me to the tram stop, I always have heart attacks that something is going to bring down them. But the original plan was fulfilled because we have not seen any mouse for a long time, and their daily supply of love compensate me any bad day at work or at school.