WARSAW 1/2 [Old town, Lazienki Park]


Tenhle článek vznikal asi měsíc, protože vždycky, když jsem si večer sedla k počítači s cílem "dopíšu článek o Varšavě", tak jsem odpadla dřív, než jsem dokončila souvětí. 

Krásný den všem mým milým čtenářům! Jelikož jsem totálně vystresovaná ze školy, tak jsem si řekla, že je čas najít si taky nějakou chvilku na relax a napsat vám o mém polském dobrodružství ve Varšavě, které bylo zároveň takovým erasmáckým srazem. 

Byla to taková moje vymodlená dovolená po třech letních měsících strávených v Ostravě (většinu času v práci). Pořídila jsem si triko s nápisem "Travel is my therapy", sbalila věci do krosny, nasadila klobouk a vlakem si to namířila směr Varšava. 





Doprava:
Původní plán bylo jet trasu Ostrava - Varšava autobusem. Leoexpress má totiž přímý spoj z Ostravy-Svinova až do centra Varšavy a dokonce za to nechtějí ani nějaké velké jmění. Když jsem se pak ale koukala jak je na tom vlastně vlakové spojení, zjistila jsem, že jede vlak z Ostravy do Varšavy, je o něco levnější než autobus a hlavně(!) jede o dvě hodiny méně a to už se vyplatí. Problém ale nastal, když jsem si chtěla koupit zpáteční lístek. České dráhy mají takovou super taktiku, díky které nelze koupit lístek ze zahraničí na e-shopu. To by ještě nebyl takový problém, protože jsem se vydala na nádraží, že si jízdenku koupím osobně u okýnka. Když mi ale paní řekla přiložte kartu a já viděla na displayi částku 1078 Kč, tak jsem malém odpadla, protože to bylo skoro o 300% víc, než co mě stála cesta tam. Upozornění: Pokud se rozhodnete jet vlakem a koupíte si lístek přes eshop, tak si nezapomeňte jízdenku vytisknout a nechat si ji "aktivovat" na přepážce na nádraží, jinak z toho budete mít ve vlaku problémy a mohlo by se vám stát, že si budete muset koupit lístek ještě jednou. 
Doprava přímo ve Varšavě už byla lehčí. V automatu (kde můžete platit i kartou) jsem si koupila 72 hodinový lístek za 18 zlotých, na který můžete jezdit vlastně jakýmkoliv dopravním prostředkem (tramvaj, autobus, metro) a pozor (!) pokud jste student, tak toto je cena právě za studentskou jízdenku (stačí mít nějaký doklad o tom, že opravdu studujete). Ta jde totiž ve Varšavě koupit naprosto normálně na rozdíl od naší "students friendly" Ostravy.  



První den:
Do hlavního města Polska jsem dorazila okolo třetí hodiny odpoledne a protože jsme na ten den neměly žádné velké plány, tak mě po vyzvednutí z nádraží (děkuji Davidovi za odvoz) čekalo ubytování u Magdy doma, oběd a procházka po okolí. Zašly jsme si na zmrzlinu - fakt musím vychválit to, jak i v nejmenším obchůdku jde platit kartou. Poznala jsem se s Caroline (kamarádka Magdy) a večer jsme si pustili romanťák na Netflixu s názvem Sierra Burgess Is a Loser (doporučuji! a ano, hraje tam ten krasoň, kterého znáte jako Petera Kavinského z Všem klukům, které jsem milovala). 

Druhý den:
Bylo jasné, že se tento den ponese v duchu velkého prozkoumávání, prošlapaných kecek a nekonečného cvakání spouště na foťáku. Naše první zastávka bylo snídaňové místo jménem Sloik, kde stejně jako v mnoha dalších podnicích v centru Varšavy máte akci "Kupte si kávu a snídani máte za 1 zlotý". Jídlo bylo super, jediné mínus je asi to, že neměli žádné rostlinné mléko, takže pokud nejste milovníkem černé kávy stejně jako já, tak máte jako alergik na laktózu prostě smůlu. Po snídani jsme se vydaly na Staré město Varšavy, prošly slavnou ulicí Nowy Swiat, potkaly se s partou Kolumbijců, kteří se s námi chtěli vyfotit a u toho si povídaly a povídaly a když to tady teď všechno sepisuju, tak mi dochází, jak moc mi chybí moji erasmáci. Magda je skvělý průvodce, takže když jsme se pak zastavily na Staroměstském náměstí v jehož středu najdete pomník Varšavské mořské panny (Syrenka), tak mě Magda zasvětila do legendy, která tuhle sochu doprovází. Ten den jsme ale stihly ještě daleko víc než jen Staré město. Cestou do univerzitní knihovny (kterou rozhodně nesmíte vynechat, pokud budete ve Varšavě) jsme udělali pár fotek Královského hradu, kdy Magda dělala, že mě nezná, protože jsem lezla na nějakou zídku, abych měla dobrou fotku (ta se stejně nepovedla mimochodem). Konečně se dostáváme do toho zeleného ráje s úžasným výhledem ze střechy, který je určen ke studiu - Univerzitní knihovna. Jsem milovník knihoven tak nějak obecně, ale tohle je fakticky ráj! A to jsem ani nemohla jít dovnitř, protože pokud nejste studentem či profesorem Varšavské univerzity, tak se do samotného srdce budovy nedostanete. To ale neznamená, že tam není nic k vidění. Pokud vám vyjde pěkné počasí, tak si můžete v areálu knihovny udělat piknik s kamarády, nebo si tam jen tak na chvilku odpočinou s knihou v ruce. V přízemí knihovny je navíc kavárna, takže si k tomu můžete vzít i něco dobrého. A když vás omrzí piknikování, tak můžete vyrazit na střechu, pokochat se výhledem na město, prohlédnout si květiny a uvědomit si, jak jste malincí. A protože nám z toho uvědomění začalo kručet v břiše, tak jsme nakonec skončily ve zmrzlinárně kousek od knihovny. A teď přijde óda na zmrzlinu, kterou jsme si tam daly. Měli jsme veganskou kokosovou s mangem a chia semínky. A PANEBOŽE! Nikdy jsem nejedla nic lepšího! Odtud jsme si to pak namířily na autobus, který nás odvezl do Královských koupelí (Lazienki Królewskie)...jo, i já sama se docela divím, kolik jsme za ten den stihly věcí. Podle mého chytrého telefonu jsme ušli 25.765 kroků, což dohromady dalo nějakých 16 a půl kilometru. Docela slušné bych řekla. V parku to pak byla pohádka - doslova. Všude nádherná příroda, spoustu zvířátek (viděly jsme i lišky) a královský palác, kam bych se z minuty na minutu klidně přestěhovala. Podle mě je to místo jako stvořené pro randíčka, pikniky a procházky s našimi milými němými tvářemi. Po cestě "domů" jsme se ještě stavily v Hale Mirowskie, což je takový menší trh a o víkendu, kdy je tam toho otevřeno o hodně víc, si tam můžete dát třeba španělské víno a tapas. My si tam koupily snad to nejlepší pečivo, co jsem kdy jedla. Jmenuje se to Chačapuri a pochází z Gruzie. A to bych nebyla já, kdybych si hned nevzala dva druhy - špenátovo-sýrový a sýrový s hovězím masem. Bylo to NEJ-LEP-ŠÍ! Večer mě pak Magda u piva zasvětila do kouzla La casa de las flores, což je mexický seriál, u kterého prostě nikdo nemůže zůstat vážný. Naplánovaly jsme si program na další den a šly do peřin. 


SLOIK





Vlevo: Nowy Swiat




Palac Prezydencki


Uniwersytet Warszawski


Stare Miasto









Rynek Starego Miasta

Syrenka





Biblioteka Uniwersytecka w Warszawie












Lazienki Królewskie




Hale Mirowskie

Chačapuri


Tereza Hrubá

No comments:

Post a Comment