Dublin, you were my favourite since The Led Farmers concert

Terezo Hrubá! Delší nadpis už jsi vymyslet nemohla? Abych pravdu řekla, původně se ten článek jmenoval "OMG, sooo Irish!" ale tak nějak jsem to přehodnotila a přepsala to na pravdomluvný titulek. "Pravdomluvný"? Opravdu existuje slovo "pravdomluvný"? Terez, mlč už a jdi rovnou k věci. Jo, kdybych se touhle radou řídila pořád, možná bych to měla v životě jednodušší.

The Temple Bar

Náš výlet do Dublinu nebyl ani na celých 24 hodin, ale byl perfektní a vtipný a i když nás to město neokouzlilo tak moc, jako většinu lidí, tak jsem si to neskutečně užila. Poprvé jsem na cestu do Dublinu pomyslela po koncertě kapely The Led Farmers, na které jsem byla v Olomouci díky mojí milované kamarádce Kačí. Po tomhle koncertě jsem si byla jistá, že do Dublinu jeden den prostě musím! Když jsem to pak napsala své nejlepší kamarádce Lee, tak mi k vánocům pod stromečkem přistál průvodce po Dublinu a bylo to jasný - my tam prostě spolu jednou pojedeme/poletíme. Takže když si naše dvě opilecká já jeden podzimní večer psala o tom, že letenky do Dublinu jsou děsně levné, tak bylo jasné, že už není cesty zpět.

A tak se stalo, že jsme jeden den nastavily budík na... už vlastně nevím kolik brzo ráno a společně s Lejdinou spolubydlou Eliškou jsme vyrazily na letiště. Ty konverzace v autobuse nechcete slyšet. To je tak, když se tři holky brzo ráno v buse baví o klucích... Ještě že nám nikdo z Britů nerozuměl.
Po přistání v Dublinu přišel jeden velký šok - ONI SAKRA NEMAJÍ LIBRY. Ano, přesně tak, my to netušily. Dobře, možná to tušila Lea, ale my s Eliškou teda rozhodně ne. Pak přišel rozhovor s pánem, co prodával lístky na autobus a jelikož jsem tak nějak stála první v řadě - ano jsem ta s nejhorší angličtinou, tak bylo vtipné poslouchat, jak mu občas odpovídám španělsky. Nakonec jsme ale koupily zpáteční jízdenky do centra a už si to mířily směr dobrodružství s větou "OMG, soo Irish" každých pět metrů. Po vyskočení z autobusu jsme s Leou vytáhly foťáky, což znamená fotící zastávky každých pár kroků, abychom samozřejmě zachytily tu nejirštější atmosféru.

Dame Lane

Věřte tomu nebo ne, ale byla to návštěva Dublinu bez toho aniž bychom si daly Guinness. Takže příště to hodlám napravit. Celkově jsme městem tak nějak bloumaly, došly k důležitostem jako je Katedrála sv. Patrika a zakotvily to snad v té nejkrásnější kavárně, v jaké jsem kdy byla. Jmenovalo se to tam The Fumbally a byl to obrovský prostor s krásným interiérem, milou obsluhou a suprovým jídlem. My tam strávily pomalu dvě hodinky a jen těžce se přemlouvaly k tomu vyrazit zase na další průzkum města.

Naším dalším cílem byly pohledy, které mimochodem česká pošta do teď nedoručila. Každopádně pohledy jsme hledaly hrozně dlouho, pak je nakonec koupily v jednom obchůdku se suvenýry a samozřejmě jsme od té doby po zbytek výletu narážely jen na obchody plné pohledů - klasika. Díky našemu bloudění jsme ale na ulici narazily na kluka, který fakt nádherně zpíval a hrál na kytaru a já se pokusila v peněžence dokonce najít nějaká eura... bohužel jsem tam ale měla jen zbytek liber, koruny a a pár rublů. Každopádně se cení už ten nápad, že jo? Že jo.. karmo?
Jelikož jsme navíc výlet naplánovaly těsně před začátkem prosince, tak bylo město krásně vyzdobené, na každém rohu na nás vykoukl vánoční stromeček a večer to ve všech uličkách nádherně svítilo.

Kromě všech těch nádherných dveří, do kterých jsem se každým krokem zamilovávala a chtěla za každými z nich bydlet, ať už tam bylo třeba drogové doupě, jsme se zašly podívat do Stephen's Green Shopping Center a rovnou vám říkám, že je to MUST SEE. A je úplně jedno jestli jste nebo nejste blázni do nakupování. Tohle nákupní centrum je totiž asi ten nejkrásnější obchoďák, ve kterém jsem kdy byla a ta vánoční výzdoba tomu jen dodala třešničku na dortu. A jak říkám, pokud nebude v Dublinu zrovna kvůli novému oblečení, tak tam prostě skočte stejně jako my, hezky jenom na turistění a obdivování toho nádherného prostoru.
Dalším místem, které byste rozhodně neměli vynechat, a ke kterému se teda věta "OMG, soo Irish" hodí perfektně je The Temple Bar. Když mi o tomhle místě psal můj dublinský kamarád, tak mi kladl na srdce, že pokud si chci dát to nejdražší pivo v Irsku, tak toto je to pravé místo. Jelikož je to hrozně populární u turistů, tak se to bohužel odráží i na ceně, ale můžete se tam těšit na živou hudbu a tak nějak na vás prostě dýchne ta irská atmosféra, kterou od výletu pravděpodobně očekáváte. V každém případě mi bylo řečeno, že pokud chceme zažít pravý Dublin, tak The Temple Bar není úplně autentickým místem. My se teda z časových důvodů úplně po barech a hospodách nevydaly, ale protože jsem měla spoustu tipů, o které by byla škoda se s vámi nepodělit, jelikož jsou od místního, který věřte mi, je v tomhle opravdu docela expert, tak jsem si říkala, že vám jich tady pár napíšu. Předem upozorňuji, že většina z těchto míst je 18+!
První z nich je klub, který se jmenuje The Workmans. Je to perfektní kombinace, pokud hledáte něco se vstupem zdarma, ne úplně přeplněného, chcete si zatančit, napít se a zároveň potřebujete kouřit bez toho aniž byste každých deset minut běhali ven. Navíc tyhle "kuř placy" jsou v Dublinu velmi populární a právě tam se seznámíte a popovídáte si se spoustou lidí. Pokud chcete zažít pravou irskou hospodskou atmosféru, tak můžete zkusit hospodu The Underdog. Navíc tady mají na výběr ze spousty kvalitních piv, které nenajdete nikde jinde a to asi většina Čechů docela ocení. Pokud se hodláte seznamovat s místními, tak můžete zkusit Dame Lane, na které najdete pár pěkných barů, které fungují takovým tím klasickým stylem, koupím si pití a stojím před barem na ulici, bavím se s okolím a užívám si atmosféru. Určitě je ale lepší, tam jít spíše v teplém a nedeštivém počasí. Co se místní hudby týče, můžete se skočit podívat do Whelan's, kde se pořádají jak koncerty irských kapel, tak tam také občas uslyšíte nějakého toho mezinárodního interpreta. Menší místní kapely můžete najít například v East Side Tavern, kde je většinou vstup zdarma, takže se nemusíte bát, že si zaplatíte za někoho, kdo se vám nakonec ani nebude líbit. Pokud chcete opravdu skvělý Guinness zážitek, můžete se vydat do Guinness Storehouse. V podstatě je to pivovar, kde můžete ochutnat spoustu piv, které jsou zatím teprve v procesu a nenarazíte na ně v žádné z dublinských hospod. Pokud se tam ale rozhodnete vyrazit, tak je lepší si rezervovat místo.
Co se jídla týče, můj kamarád je vegetarián, takže se tímto omlouvám všem masožravcům. Pokud tady mám nějaké rostlino-žrouty (berte toto oslovení z roztomilého hlediska), tak můžete zkusit vegetariánskou restauraci jménem Cornucopia. Pokud hledáte něco rychlého mezi turistickými zastávkami, můžete skočit do Boojum, což je řetězec mexických restaurací, které potkáte různě po městě a prý tam mají skvělé veganské burito. Každopádně Boojum je i pro masožravce, takže pokud nejste zrovna na rostlinnou stravu, můžete skočit sem. Sice to není úplně typické irské jídlo, ale podle řady, která se táhla z jednoho podniku, to asi bude stát za to.