VIAJE A TENERIFE
Pokud tady nejste poprvé, nebo jste si minimálně přečetli pár věcí o mé maličkosti, tak vám nebude úplně cizí fakt, že jsem na tomhle krásném španělském ostrově, který mimochodem "vlastní" nejvyšší horu Španělska, nějakou dobu bydlela. A tak když jsem si v prosinci koupila letenku (po roce) zpět na ostrov, měla jsem pořád takový ten zvláštní pocit, že jedu domů. Kdo jste tam někdy strávili o něco delší čas, než je běžná dovolená, tak mi musíte dát za pravdu, že se vám tenhle nádherný kousek země v atlantickém oceánu prostě zaryje pod kůži už navždy.
DOPRAVA
Jelikož jsem na ostrov vždy lítala jen přímým spojem z Katovic, tak můj původní plán bylo to spáchat i tentokrát nějak podobně. Bohužel jsem zjistila, že většina přímých letů stojí pytel peněz, takže jsem si řekla, že bude lepší se podívat po něčem s přestupem. Nakonec jsem našla poměrně levnou alternativu. CESTA TAM: Ostrava - Milán - Tenerife. CESTA ZPĚT: Tenerife - Londýn - Praha. Moje heslo je, proč to dělat jednoduše a draze, když to jde komplikovaně, levněji a hlavně dobrodružně. A přísahám, že i kdybyste se mě zeptali v jakékoliv fázi té cesty, tak vám řeknu úplně to stejné, akorát u toho budu vypadat unaveněji než teď. I když i to je docela sporné, když uvážíme, že tento článek vzniká 23:17.
Po ostrově jsme se dopravovali pomocí autobusů, nebo jak je známo mezi místními - pomocí las guaguas. Od záři 2018 na ostrově zavedli nový druh jízdenek a úplně zrušili papírové lístky, což není úplně pozitivní pro lidi jako jsem já, kteří měli v plánu cestovat "na studenta". Každopádně si můžete v podstatě ve kterékoliv trafice zakoupit tzv. Ten+, která vás vyjde na 2 eura a vy si na ni pak jen dobíjíte kredit. Navíc, pokud jste dva jako my, tak můžete jezdit úplně v pohodě na jednu společnou kartičku, takže si ušetříte alespoň tu malou částku za průkazku número dos. Všechny spoje najdete na titsa.com a dokonce si tam můžete zjistit, kolik vás bude která cesta přesně stát (zde).
UBYTOVÁNÍ
Já jsem obecně milovník Airbnb, takže i na tuhle cestu jsem se snažila najít něco pěkného a zároveň levného, co by nám vyhovovalo. První dvě noci jsme tak strávili na jihu ostrova v krásné Fairway Village, kde jsme bydleli u jednoho staršího a neskutečně milého Brita jménem Ralph, který pro nás dokonce přijel na letiště. Naše ubytování se nacházelo přesně uprostřed golfového hřiště, měli jsme vlastní vchod, koupelnu, super postel, klíče k bazénu a výhled na oceán. Takže pokud hledáte nějaké dostupné ubytování v těchto místech ostrova, určitě vám doporučuji tohle (odkaz zde).
Na severu jsme pak bydleli čtyři dny v Santa Cruz, v úžasném bytě s prosklenou terasou, kde jsme většinu prostor krom ložnice sdíleli se zbytkem obyvatel. Jen málokdy jsme se tam ale s někým střetli a terasu jsme prakticky využívali jediní.
CO JSME VIDĚLI
První oficiální den (ne ten příletový, kdy jsme dorazili v deset večer, totálně unavení), jsem se dopoledne vydali do Los Cristianos. Tohle městečko je nacpané turisty, to vám můžu odpřísáhnout, ale stala se tam velkolepá událost - Ter se šla okoupat do oceánu i přes její fobii ze žraloků. Ano, nebudu vám lhát, bylo to 10 minut šíleného strachu, ale byla jsem na sebe fakt pyšná!
Městečko má i přes všechny ty turisty pár pěkných koutů, takže pokud si tam někde sednete, dáte si mé oblíbené tinto de verano a budete se kochat okolím, tak určitě nebudete litovat. Naše kroky z Los Cristianos vedly do El Médano, kde momentálně bydlí moje kamarádka Barča. Slíbila jsem jí návštěvu a komu by se tam nechtělo, když je Médano tak pěkné. Krom fotky u jejich slavného nápisu, který zaplavuje Instagram, jsme si sedli do jedné rybárny a i když to jídlo nebylo zrovna "pojďme tam znova" tak ta atmosféra sedět přímo u moře, povídat si, pít pivo a prostě být, byla skvělá. Později jsme pokračovali u Barči doma a všichni asi víme, jak takové večery končí.
Další den jsme dopoledne vyráželi na sever. A mi konečně došlo, že jedu někam, kde to opravdu znám a kde jsem strávila většinu času mého Erasmu. Plány moc nebyly a tak jsme si po ubytování koupili pár piv a vyrazili k Auditoriu. Pokud hledáte nějaké perfektní místo na botellón - španělská aktivita, při které se lidé scházejí na veřejném prostranství, socializují se a pijí alkohol, tak Auditorio je to pravé ořechové. Pohodlná zídka, výhled na oceán a veřejné záchodky po ruce.
Čtvrtý den (je čtvrtý? Nějak začínám ztrácet pojem o dnech) jsme se rozhodli (spíš Ter se rozhodla), že vyrazí na trh - El Mercado de Nuestra Señora de África, který rozhodně nesmíte vynechat, pokud v Santa Cruz budete. Krom pár zbloudilých turistů, tam narazíte na spoustu místních, kteří si tam chodí pro čerstvé potraviny (ovoce, zelenina, ryby, sýry, maso, koření, atd...). Všichni jsou tam na vás neskutečně milí, můžete zkusit smlouvat o nějakou tu nižší cenu a rozhodně si dejte dole v rybárně skleničku vína (protože přesně z toho se tam stala moje tradice). Odtud jsme se pak na chvilku uklidili domů a později k večeru se vydali autobusem na pláž Playa Las Teresitas. Ta se nachází jen nějakých 15 minut autobusem (911) z hlavního nádraží v Santa Cruz a je to jedna z těch pláží, kam byl dovezen písek ze Sahary. Během zimních měsíců to tam na koupání úplně není, ať už pro nízké teploty, nebo silný vítr, ale je to skvělé místo na polehávání, povídání si, pití a hraní karet s přáteli.
Den "už nevím kolikátý" jsme se vydali na trošku delší výlet do Puerto de la Cruz. Je to poměrně turistické město, kde skoro na každém rohu narazíte na nějakou skupinku Němců, ale rozhodně má své kouzlo. Ať už kvůli černo-písečným plážím, stavbám z kamení, velkým vlnám, nebo krásné architektuře, která už na vás teda oproti Santa Cruz dýchne takovou tu pořádnou ostrovní atmosféru. A pokud máte pár korun navíc, tak právě v tomhle městě se nachází slavný Loro Parque. My jsme si prošli centrum města, dali si oběd a pak se vydali směrem k plážím. Večer jsme si šla zaběhat, ano, čtete dobře, šla jsem běhat a později jsme skončili, stejně jako pár dalších dní v Arepera 3 de Mayo, kde můžete vyzkoušet další z typických kanárských jídel - las arepas společně s omáčkou, která se jmenuje mojo. A jako vždy musím říct, že je to podle mě to nejlepší jídlo na světě!
Poslední den, ano tady jsem si opravdu jistá, že je to ten poslední, jsme vyrazili do mého domovského městečka - La Laguny. Bylo docela zvláštní se tam procházet a vidět tak nějak všechny ty vzpomínky, které tam po mém odjezdu loni v lednu zůstaly. Skočili jsme se podívat na střechu Museo de la Ciencia y el Cosmos, odkud je pěkný výhled a pokud máte štěstí a je jasno, můžete odtud vidět i ostrov Gran Canaria. Pěšky jsme se pak plahočili do kopce s cílem historického centra La Laguny, kde jsme si dali churros v Casa Churro a dokonce jsme měli štěstí na volný stůl venku. Tohle městečko je podle mě to nejkouzelnější, co na ostrově ohledně architektury najdete. Malé uličky staré domy, spousta restaurací a kaváren se zahrádkami (najít tam během pěkného počasí místo, je nadlidský výkon), obchůdky se suvenýry ale taky třeba slavné Ale Hop. Večer zpět v Santa Cruz už jsme si jen skočili na arepas a další den nás bohužel čekala celodenní cesta do Prahy.
0 comments:
Post a Comment