I'm getting older...#23 PARTY

Do nedávna jsem si myslela, že miluju rodinné oslavy. Nebo vlastně oslavy tak nějak všeobecně. Když jsem ale před tou poslední běhala po kuchyni, chystala milion věcí a pak pomalu ani neměla náladu s kýmkoliv mluvit, řekla jsem si, že je to všechno děsná přetvářka. Jasně, jsem nadšená, když můžu vidět kohokoliv z naší rodiny a popovídat si v klidu u kafe nebo sklenice vína, ale když se vidíte jednou za čtvrt roku, příjemná konverzace se většinou na začátku ochomýtá okolo témat jako je přítel, škola, atd... a to není zrovna to, o čem lidé chtějí vždycky mluvit.
Každopádně zpět k oslavě, která se nakonec i přes všechny ty strasti na začátku vyvedla. Zasmáli jsme se, snědli dortík, vypili tunu vína, piva a vlastně čehokoliv, co bylo doma a nakonec jsme jako největší držáci skončili na terase s babičkou, mamčou a jejím manželem. A za tyhle chvilky to prostě stojí!

Until recently, I thought I love family celebrations. Or actually celebrations in general. But when I ran around the kitchen before the last one, doing a million things, and then wasn't even in the mood to talk to anyone, I thought it was all a terrible pretense. Sure, I'm excited to see my family and have a good time with a cup of coffee or a glass of wine with them, but when you see each other every quarter, a pleasant conversation usually hangs around topics like boyfriend, school, etc .. and that's not exactly what people always want to talk about.
Anyway, back to the party, which eventually, was quite nice despite all the sorrows at the beginning. We laughed, ate a cake, drank a ton of wine, beer and indeed anything that was at home, and in the end we ended up on the terrace with my grandmother, my mom and her husband. And these moments are just worth it!

Když jsem naposledy slavila svoje 22 narozeniny, skončilo to obřím oknem a ještě větší modřinou na obličeji, protože jsem měla neshody s naší terasou, která ještě tenkrát neměla zábradlí. Letos jsem se tedy rozhodla slavit jako dospělák a to nejenom proto, že jsem se druhý den chtěla vyhnout kocovině a rozbitému obličeji, ale hlavně proto že mě čekala oslava č. 2 s mými kamarádkami. Dorazil docela velký počet holek na to, že jsou prázdniny a všichni někde dovolenkují. Jsem moc ráda, že si na mě udělaly čas a že jsme strávily (doufám že) super odpoledne povídáním si, mícháním mojita, jídlem a hraním Aktivit.

The last time when I was celebrating my 22nd birthday, my mind went blank and I ended up with a big bruise on my face, because I had disagreements with our terrace, which had no railing yet. So this year, I decided to celebrate as an adult, not only because I wanted to avoid a hangover and a broken face the next day, but mainly because I had a celebration of No. 2 with my friends. A pretty large number of girls arrived even if it is a holiday and a lot of people is on vacation. I am very glad that they found the time for me and that we (I hope) spent a great afternoon talking, mixing mojito, eating and playing Activities.

Tenhle článek je tak nacpaný láskou a objetími, že jen doufám, že se trochu toho přenese i na vás čtenáře a třeba dneska někoho obejmete.

This article is so packed with love and hugs that I just hope that a little bit of it will be passed on to my readers and maybe you will hug someone today too.