rcihstmas

Thursday, 7 November 2019

8 LIFE-CHANGING BOOKS


Od malička jsem milovala knihy a moje knihovna by mohla vyprávět. Ještě víc než čtení, mě ale bavilo o nich vyprávět druhým. Proto jsem si říkala, že napíšu článek, kde shrnu knížky, které mi nějakým způsobem změnily či ovlivnily život, nebo mě jednoduše nadchly natolik, že je s vámi chci sdílet.


I love books since my childhood and my library is a nice proof. Even more than reading I enjoy telling others about my favourites. That's why I decided I'd write an article to summarize the books that changed or influenced my life in some way. 


Vybrala jsem jich celkem osm a každá je z úplně odlišného prostředí. Najdete tu od studie, přes silný příběh, až po povídky a dětskou knihu. Kdyby vám náhodou tento počet 8 nevyhovoval a chtěli byste tipů víc, můžete se mrknout na můj Goodreads profil, kde si zaznamenávám, co přečtu a zároveň si tam každý rok vedu takovou osobní reading challenge, která se později nachází i tady na blogu (RCH16, RCH17, RCH18, RCH19).

I chose eight books, and each one of them is from a completely different environment. There is a study, a strong story, a bunch of tales and a children's book. If you'll be unsatisfied with this number of 8 and you would like more tips, you can check out my Goodreads profile, where I keep track of what I read while doing a personal reading challenge every year. You can find it even here on the blog (RCH16, RCH17, RCH18, RCH19).




První z nich je Robert Fulghum a jeho Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce. Tahle knížka se mi dostala do rukou díky mé nejlepší kamarádce, která mi ji darovala k narozeninám. Tuším, že to mělo takový vtipný podtext, protože Robert byl jeden rok hostem Meltingpotu na Colours of Ostrava a hodně se o něm mluvilo, stejně jako o jeho knize, takže se mi ji Lea rozhodla darovat. Musím říct, že jsem za to moc ráda, protože ta knížka je naprosto úžasná. Člověk se tam na takových jednoduchých příbězích zamýšlí nad životními problémy a je super vidět, jak moc se my dospělí (je zvláštní se už řadit k dospělým lidem) můžeme učit od dětí. Styl psaní Roberta je navíc hrozně čtivý a v podstatě se to čte samo. Nikdy jsem se nemusela nutit knihu otevřít. Vždycky jsem se těšila, až si budu moci přečíst další povídku. 


"Why do people believe that pushing an elevator button several times will make the cas come quicker?"

"Why do people drop a letter in the mailbox and then open the lid again to see if it really went down?"

"Things must come and go. People. Years. Ideas. Everything."
Rozhodně si od tohoto autora hodlám přečíst i něco dalšího, takže pokud máte tip na něco, co jste od něj četli a bylo to super, tak mi to určitě udělá radost dole v komentářích. 

The first one is Robert's Fulghum All I really need to know I learned in kindergarten. This book got into my hands thanks to my best friend who gave it to me for my birthday. I guess it had such a funny story, because Robert was a guest of Meltingpot at Colours of Ostrava once and a lot of people talked about him and his books, so Lea decided to give it to me. I must say that I am very glad for that, because the book is absolutely amazing. It makes you think about life problems through such simple stories and it is great to see how much we, adults (it is strange to be an adult) can learn from children. Moreover, Robert's writing is very readable. I never had to force myself to open the book. I was always looking forward to read another story.

"Why do people believe that pushing an elevator button several times will make the cas come quicker?"

"Why do people drop a letter in the mailbox and then open the lid again to see if it really went down?"

"Things must come and go. People. Years. Ideas. Everything."

I definitely want to read something else written by this author, so if you have a tip on something you've read and it was worth it, you can let me know in the comments below.



Ještě než umřu od Jenny Downham jsem četla někdy na střední. A po dlouhé době to bylo v pořadí film a až poté kniha. Normálně se snažím prvně přečíst knižní předlohu a až poté dávám šanci filmovému zpracování. U Now is Good, jak můžete film znát jsem původně ani netušila, že kniha existuje. Zjistila jsem to úplnou náhodou díky kamarádově bývalé přítelkyni, které tímto děkuji. Kniha je drsná. Předem vám říkám, že budete plakat. A je možné, že pokud čtete hlavně v MHD, stejně jako já, tak budete plakat na veřejnosti. Je to jednoduše velmi silný příběh, který člověka dostane. Ale mě tento druh knih, kde je ústředním tématem nějaká velmi závažná nemoc, vždy donutí se zamyslet na tom, jak se mám vlastně skvěle, protože jsem zdravá. A že všechny naše každodenní problémky jsou, s porovnáním s tímto, naprosto malicherné. 

Before I die by Jenny Downham. I've read this book on high school. And after a long time it was the movie and then the book. Usually, I try to read a book first before I give a chance to the movie. When I watched Now is Good, as you may know the movie, I had no idea that there is a book. I found this out by accident thanks to my friend's ex-girlfriend. The book is rough. I'm telling you that you will cry. And it is possible that if you read in public transport, just like me, you will cry in public. It's simply a very powerful story that gets you. But this kind of books, where the central issue is some very serious illness, always makes me think about how great my life is, because I'm healthy. And that all our everyday problems are quite petty, compared to this.


Povinná četba, která si mě získala. Osobně mám k povinné četbě od začátku negativní přístup. Je možné, že bych si spoustu z těch knížek normálně i přečetla sama od sebe, ale když před ně dáte slovo "povinný", tak se mi v hlavě rozbliká nějaký alarm a já to automaticky odmítám. O myších a lidech od John Steinbecka si ale získalo mé srdce. Příběh Lennieho a George, kteří se o sebe tak nějak navzájem starají a snaží se bojovat proti společnosti, která odmítá kohokoliv, kdo by jen trošku vyčníval z davu je neskutečný. Přiznávám, že konec mě zdrtil, i když chápu, proč to dopadlo, jak to dopadlo. Každopádně je tam krásně popsána i doba v Americe za Velké hospodářské krize, ale stylem, který vás žádným způsobem neodtahuje od příběhu. 

Obligatory reading. Personally, I have a negative attitude to obligatory reading. It's possible that I would read many of those books, but when you put the word "obligatory" in front of them, some alarm will flash in my head and I will automatically reject it. But John Steinbeck's Of Mice and Men have won my heart. The story of Lennie and George, who somehow take care of each other and struggle to fight a society that refuses anyone who stands out a little from the crowd, is really good. I admit that the end crushed me, although I understand why it turned out, how it turned out. Anyway, there is also a beautiful description of the time in America during the Great Depression.


Dvanáct povídek o poutnících od Gabriela García Márqueze je jedno velké wow. Ke knížce jsem se opět dostala na střední, tak nějak i kvůli tomu, že jsem studovala na španělsko-českém gymnáziu. Kniha je velmi tenoučká, což určitě potěší ty z vás, kteří nemáte rádi dlouhé příběhy. 

Napsat krátkou povídku vyžaduje stejně velké úsilí jako začít psát román.

Dobrý spisovatel se pozná spíš podle toho, co roztrhá, než co uveřejní.

Jak už název napovídá, v knize najdeme 12 povídek, kdy každá z nich žije naprosto samostatným životem. Mě osobně utkvěly v hlavě nejvíc dvě z nich. Jedna se jmenuje "Přišla jsem si jen zatelefonovat" a z té tedy opravdu běhá mráz po zádech. Druhá se nachází na samotném konci knihy a nese název "Stopa tvé krve ve sněhu". Obě jsou velmi dobře napsány a myslím, že se Gabrielovi opravdu vyplatilo počkat těch 18 let, kdy všechny tyto příběhy sepisoval. Stojí to za přečtení a to i když nejste zrovna nadšení čtenáři. 

Twelve Pilgrim Tales by Gabriel García Márquez are one big wow. I got to the book on high school, because I studied at the Spanish-Czech school. The book is very thin, which will certainly please those of you who don't like long stories.

As the name suggests, we find 12 stories in the book, each of them lives a completely independent life. Two of them really stucked in my head. One is called "I Only Came to Use the Phone" and you will definitely have goosebumps from this one. The second one is located at the very end of the book and it's called "The Trail of Your Blood in the Snow". Both are very well written and I think it really pays Gabriel to wait those 18 years to publish all these stories. It's worth reading.


Někde ve Švédsku patrně stojí gigantická továrna na kuličky "köttbullar", kde mamky v modrožlutých zástěrách rozesílají tuny masových kuliček do všech obchodů IKEA na světě.
Rok v Bullerbynu. Tuhle knihu jsem zhltla během srpna a byla to zatím asi nejlepší kniha letošního roku. Svěží, vtipná a plná zajímavostí o Švédsku. Knihu napsal švédsko-německý autor Gunnar Herrmann a krom toho, že v knize trošku vyvrací představu Švédska jak ho popsala Astrid Lindgren ve své knize Děti z Bullerbynu, se tam i zamýšlí nad běžnými problémy, které během svého pobytu ve Stockholmu zažil. A nebojte se, dostane se i na pověstnou IKEU.

Ein Jahr in Bullerbü. I read this book in August and it was probably the best book of the year 2019. Fresh, funny and full of interesting facts about Sweden. The book was written by the Swedish-German author Gunnar Herrmann and, in addition to change the idea of Sweden described by Astrid Lindgren in her book Six Bullerby Children, he also reflects on the common problems he experienced during his stay in Stockholm. And don't worry, there are also a few parts about the famous IKEA.


Tato kniha se ke mně dostala díky mé bakalářské práce, která je spojena s feminismem ve španělské literatuře. Hned jak jsem ale knihu začala číst, bylo mi jasné, že to bude něco víc než jen zdroj, který ocituji na 50 stranách své bakalářky. Kniha má mnoho názorů, nad kterými je třeba se zamyslet, zmiňuje spoustu důležitých žen, spoustu ženských problémů, nad kterými se v normálním životě už ani nepozastavíme a je opravdu velmi čtivá, i když je to v podstatě na bázi studie. Diana López Varela opravdu ví, o čem ve své knize No es país para coños píše, hodně čerpá i ze svého vlastního života a to hlavní - je vtipná! 

I came to this book thanks to my bachelor thesis, which is connected to feminism in Spanish literature. As soon as I started reading the book, I knew that it would be more than just a source to my 50 pages teisis. The book has many opinions to think about, it mentions a lot of important women, a lot of women's problems that we don't even think about in normal life, and it is really very readable, even though it's basically a study. Diana López Varela really knows what she writes about in her book No es país para coños.


O této knize s názvem Proč spíme jsem se nedávno rozepisovala na Instagramu. Rozhodně je to kniha, kterou by si podle mě měl přečíst každý. Nejde o to, kolik si z ní vezmete, to už záleží na každém individuálně. Jde ale o to, abyste věděli proč je vlastně spánek pro člověka tak důležitý, proč bychom měli spát alespoň 8 hodin denně, atd... Informace jsou důležité a ať už s nimi naložíme jakkoliv, měli bychom je mít k dispozici. Právě to nám poskytuje tato kniha od Matthewa Walkera.

I recently talked about this book - Why We Sleep on Instagram. It's definitely a book that I think everyone should read. I don't say everyone should change their life after reading it, it depends on each individually. The point is that you will know why sleep is so important to humans and why we should sleep at least 8 hours a day, etc. Informations are important and it's good to have an opportunity to know. This is what this book by Matthew Walker gives us.


Zakončíme to pohádkou. Tou nejkreativnější duší, na jakou jsem za své dětství v knihách narazila. Jedná se o autorku Enid Blyton, která má na svědomí mnoho dětských knih. Já se zamilovala do jejího světa na Kouzelném stromě, na který se pravidelně každý rok vracím, abych si připomněla jak důležité je snít a fantazírovat. Kouzelný strom má tři díly, minimálně o třech vím. Jedná se o jakýsi svět, který objeví tři sourozenci na již zmíněném stromě. Žije tam mnoho podivných postaviček a na vrcholku stromu se v mracích každý týden střídají různé země, do kterých můžete nakouknout, když vylezete po žebříku. V jedné knize je tak nespočet různých dobrodružství různých zemích, které rozhodně nejsou jako ty, kam jsme zvyklí jezdit na dovolenou. 

Nu a potom začali Držgrešlák a slečna Kazisvěta zasypávat své oběti nejen nepěknými slovy... ale doslova. Kusy židlí, sedaček a dalšího vnitřního vybavení.

Doufám, že se vám moje tipy na zajímavé knihy líbí a budu ráda, když se podělíte i o vaše milované kousky, na které nedáte dopustit, a ke kterým se během života vracíte.  

Let's end it with a fairy tale. With the most creative soul I have ever find in the books as a child - Enid Blyton, who is responsible for many children's books. I have fallen in love with her world on The Magic Faraway Tree, to which I return every year to remind myself of the importance of dreaming and fantasizing. This story has three parts, at least there are three I know about. It's a kind of world on a tree discovered by three siblings. There are many strange characters living there, and at the top of the tree there are different countries in the clouds every week. You can reach them climbing the ladder. In one book there are countless different adventures from different countries, which are definitely not like those we are used to go on holidays.

I hope you've liked my book tips and I will be glad if you share some of your favourite books in the comments below.

Jsem moc ráda, že jste dočetli až sem a pokud máte další dotazy, nebo jakýkoliv jiný poznatek k článku, dejte mi je vědět dolů do komentářů. Uděláte mi tím radost.

0 comments:

Post a Comment

Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic