ZPĚT KE KREATIVITĚ V OFFLINE SVĚTĚ
Poslední dobou mě definuje slovo o čtrnácti písmenech - NEZODPOVĚDNOST. Je to rozdělené na různé fronty. Ohledně všeho, co se mě netýká přímo a zahrnuje to i jiné, jsem zodpovědná až, až. Když pak ale nastane chvíle, kdy bych měla dělat něco pro mě samotnou a plnit povinnosti, které ovlivní jen a jen mě, jde to do háje. Vedle mě se na gauči ocitá kámoška prokrastinace, která chce dělat všechno možné, jen ne to, co je zrovna potřeba.
Někdy si říkám, kde je všechna ta motivace a nadšení, které mám ve chvílích, kdy není úplně možné tvořit. Kde je ta Ter, co ji baví hrát na klavír, kreslit, fotit, psát... sedí u Netflixu? Spí? Kouká do zdi?
Často slýchám, že toho dělám moc, pro některé přátelé jsem dokonce workoholik, ale když se tak podívám okolo a projedu sociální sítě, tak mi připadá, že ve výsledku nikdy nebudu dělat dost.
Mám tolik plánů, které zatím není čas uskutečnit. Tolik nepřečtených knih, na které prostě zrovna teď není prostor. Tolik kamarádů, kterým jsem slíbila, že se potkáme, ale nakonec to nikdy nevyšlo. Vím, že se říká, že každý máme času stejně a je jen na nás, jak si ho zorganizujeme. Ale mě v poslední době vždycky nějak převálcuje mé antisociální já, které vykopnu jen ve chvílích, kdy jde do tuhého a já musím do školy nebo do práce.
Přemýšlím, že si dám pořádný detox od celého toho virtálního světa. Přijde mi, že mi všechna ta inspirace, která na nás padá ze všech stran nějak bere moji vlastní kreativitu. Je na čase se osvobodit, alespoň na chvilku, alespoň do té doby, než zase začnu být nadšená z maličkostí, které můžu dělat.
0 comments:
Post a Comment