-->

Wednesday, 7 October 2020

ZÁPISKY Z KARANTÉNY

 



Bylo celkem jasné, že to jednou dojde i na nás, ale stejně jsem si říkala, že to prostě nejde, že na karanténu nemám čas a že doufám, že má mamka jenom obyčejnou chřipku, aby jí nepostihly nějaké následky. 


DEN 1. (čtvrtek)

Ráno - Mamce není nejlépe. Rýmu nepočítáme, tu má 24/7, protože je alergik. Teplota už ale tak normální není. Zjišťujeme, kdo, kde a kdy by ji mohl nakazit. Já se pohybuju hlavně v jiné části domu. Obvoláváme rodinu a rušíme nedělní oslavu mamčinných narozenin. I kdyby to byla jen chřipka, nikdo by ji chytit nechtěl.

Odpoledne - Vyrážím do práce. Když se vracím, volá mi mamka, že byla v kontaktu s někým pozitivním a že mám jet domů. Jsme totiž v karanténě. Volala hned obvodní doktorce a ta ji nahlásila na testy. Ty se budou konat v sobotu.

Večer - Mamka odpadá asi v devět. Píšu email do práce, že teď budu asi chvíli mimo. Pak se s mamčinným manželem díváme na Klabzubovu 11 a je nám vlastně docela fajn. 


DEN 2. (pátek)

Ráno - Vstanu a mamka už dole pracuje. Jsem na ní docela naštvaná, protože má 38 horečku a měla by spát. Nakonec se ale domluvila, že udělá jen to nejpotřebnější a půjde si lehnout. Mezi tím, co ji neustále vaříme čaj, si děláme k snídani francouzské toasty. Když už jsme v karanténě, chci abychom to měli co nejpříjemnější. 

Odpoledne - Mamce opadla teplota a tak se spolu díváme na seriál. Přišla ji smska z hygieny, že se mají další den dostavit mezi 8 - 9 hodinou kvůli odběrům. Veškerý svůj volný čas zabíjím u slovenské Farmy. Přiznávám, že se na to dívám každý rok a je to takové moje guilty pleasure.

Večer - Mamce zase stoupla teplota, ale i přesto vypadá o hodně lépe než první den. Já mám po dnešku upletenou třetinu čepice, protože to krásně zabíjí čas, můžu to dělat i u seriálů a neznám větší relax. K večeři jsme měli domácí hummus.

Pozdě večer - Psychika dělá hodně. Občas se přistihnu, že přemýšlím, jestli nemám teplotu. A když se nechtěně zakašlu, začne mi z toho trošku šplouchat na maják. 


DEN 3. (sobota)

Ráno - Probudím se a leje jako z konve. V osm ráno je venku tma jako v šest večer. Jdu si udělat kávu a zjišťuju, že naši jsou už pryč. Odjeli se otestovat. 

Dopoledne - Naši dorazili z odběrového centra. Popis odběru nebyl zrovna lákavý. Jejich "ukápla mi slza, když mi tou tyčinkou zajeli skoro k oku" mě nepřesvědčilo o tom, že bych to chtěla absolvovat. Výsledky by měly být do 48 hodin. 

Odpoledne - V televizi dávali Padesát odstínů šedi. S mamkou jsme už nevěděli, co si pustit a zkoukly to celé. 

Večer - Otevřeli jsme cider, který jsem dovezla asi před šesti lety z Francie. Držte palce, aby byl ještě vůbec poživatelný. Nemám totiž ponětí, jestli cider zraje stejně jako víno. 

Pozdě večer - Cider byl výborný, večer zakončen na jedničku. 


DEN 4. (neděle)

Ráno - probudím se a z vedlejšího pokoje slyším mamku telefonovat. Někomu oznamuje, že je pozitivní. Karanténu tedy budeme mít ještě dlouho. Její manžel je negativní, z čehož tak nějak usuzujeme, že asi nebude přenašeč, protože jsme s ní doma už nějaký čas a oba bez příznaků. 

Dopoledne - Voláme s doktorkou, která mě objednává na test na středu. Pondělní svátek to trošku komplikuje. Karanténu nám nařizuje do dalšího úterý, aby to bylo 10 dní. 

Odpoledne - Rozhodli jsme se, že i když má mamka narozeniny až druhý den, oslavíme to dnes. Původně jsme měli mít rodinnou oslavu a v pondělí mamka alespoň nevstává, aby pracovala (home office). 

Večer - Máme nejlepší červený šampus a z O2 jsme si koupili film Poslední aristokratka. Už dlouho jsem se takhle nezasmála a obsazení herců stojí vážně za to.

Pozdě večer - moje čepice dopletena.


DEN 5. (pondělí)

Ráno - probudím se a jdu dolů. Máme společnou snídani a mamce neustále zvoní telefon, aby ji někdo popřál. Skoro vždy dojde na dotaz "jak se máte?" takže mamka oznamuje svoje výsledky snad dvaceti lidem. 

DopoledneOkolo oběda předáme dárky a zbytek dne trávíme u dánské kriminálky a já mamce pletu čepici. 

Večer - Odpadám z únavy z nic nedělání.


DEN 6. (úterý)

Ráno - Nemám chuť vylézt z postele. Není mi zle ani nic podobného. Jenom mě to už unavuje a protože venku prší už třetí den vkuse, tak je tma jako by bylo teprve šest ráno místo půl desáté. 

Dopoledne - Lakuju si nehty, když už zítra pojedu na test, tak ať vypadám trošku jako člověk. Objednala jsem si boty. Koukala jsem se na ně asi dva měsíce a protože tam byl poslední kus v mém čísle, musela jsem je objednat. To jsem ještě nevěděla, že možná budu na mizině, protože se do práce, díky organizaci, dostanu bůh ví kdy.

Odpoledne - Volá nám hygiena. Větší bordel v systému jsem ještě neviděla. Jsou zmatenější než já z nových vládních opatření. Bohužel oni nemají Dominika Feriho, který by jim to trošku shrnul a tak to pak dopadá, jak to dopadá. Přišla mi smska, že se mám zítra mezi 8 a 9 hodinou ranní dostavit na odběr. 

Večer - Jediná pozitivní věc - Masterchef


DEN 7. (středa)

Ráno - Trvalo to asi 10 minut... když do toho započítám i čekání. Odběr byl neskutečně nechutný. Nic, co by se nedalo přežít, ale nepříjemné, to jo. Dost jsem litovala ty, kteří si test platili sami, protože ta řada snad neměla konce. Výsledky by měli být do 48 hodin. 

Dopoledne - Dorazil mi balíček. V předstihu jsem volala pošťačce, že jsme v karanténě a protože jsme měli zrovna otevřenou bránu, tak mi balíček donesla až na terasu. Naprosto nejkrásnější gesto týdne.

Večer - Pustili jsme si film, ve kterém hrál John Travolta, ale větší zklamání to být nemohlo.


DEN 8. (čtvrtek)

Ráno - Probudila jsem se a na telefonu svítila zpráva: Výsledek vyšetření na COVID-19 je negativní. 

Dopoledne - Uvařila jsem brokolicovou polévku, abychom náhodou neumřeli hlady.

Odpoledne Liborova ségra nám dovezla burčák. Krásnější karanténu si člověk nemůže přát. 

Večer - Dodívali jsme se na dánský seriál Dicte, který byl super. Něco jako skandinávské detektivky ala Lars Kepler. U toho jsme samozřejmě degustovali a já si pomalu začínám zvykat na ten život bez starostí.


DEN 9. (pátek)

Ráno - Jelikož celou karanténu jen jíme a jíme, tak jsem se rozhodla, že je čas si zacvičit. 

Dopoledne - Konečně je po celém týdnu krásně, takže jsme se rozhodli zazimovat zahradu. Já měla na starosti záhonek s bylinkami, mamka likvidovala všechny květiny okolo terasy a na oknech a Libor pracoval na plotu. 

Odpoledne - Celé odpoledne jsem strávila v kuchyni zpracováváním bylinek. Něco jsem zamrazila do krabiček. Něco do formiček na led s olivovým olejem. Hlavně, abychom jich měli dostatek na zimu. 

Večer - Všem doporučuji ukrajinský seriál Na schovávanou. Super nápad, skvělá zápletka a napětí až do konce.


DEN 10. (sobota)

Ráno - Včerejší cvičení bylo sice fajn, ale v podstatě mě bolí každý sval v těle. 

Odpoledne - Většinu karantény trávím v kuchyni a vlastně je děsně super mít jako jediný problém "co budeme zítra jíst". Uvařila jsem rajčatovou polévku, upekla mini jablečné dortíky a jablečný crumble. 

Večer - Dívali jsme se na DC Sniper: 23 dní strachu. Neskutečně šílený film podle skutečné události. Člověk pomalu přestává chápat, co vše se může ve světě dít.


DEN 11. (neděle)

Ráno - Neskutečně jsem se těšila na snídani, protože ty jablečné dortíky ze včera jsou sakra dobré. Pak jsme si připravili věci na oběd a skočili k televizi, protože počasí venku už zase vypadá jako při apokalypse. 

Odpoledne - Za domem jsem nasbírala pár žaludů a našla dva hřiby. Toť k programu na odpoledne. Taky jsem si ještě stihla nalakovat nehty. 

Večer - Upekli jsme na večeři pivní rohlíky. Dívali jsme se na Vlčí instinkt. Další kriminálka, tentokrát z Francie. Hlavní hrdina mi upřímně úplně nesedí, ale případy to jsou zajímavé. Nepřišla mi pozvánka na test na COVID. Čím dál tím lepší organizace ze strany hygieny. 


DEN 12. (pondělí)

Ráno - Spalo se mi naprosto hrozně. Budík zvonil 5:57. Liborovi naštěstí smska z hygieny dorazila a tak jsme byli nastoupení u odběrových míst už v sedm. Já trošku ve stresu, jestli mě vůbec vezmou, když mě ani nepozvali. Nakonec vše proběhlo hladce. Asi po 40 minutách mi nám prošťárali nos, tentokrát tak důkladně, že jsem to cítila ještě o tři hodiny později. 

Dopoledne - Úklid mrazáku. Ano, vždycky si najdeme aktivitu spojenou s jídlem. Uvařila jsem oběd. Tentokrát recept z veganské kuchařky od Deliciously Ella. 

Odpoledne - Nacpali jsme si břicha Dhalem s květákem a červenou čočkou a já se vydala do prvního patra odučit svou online hodinu. Pak následovala práce do časopisu a úklid pokoje. 

Večer - Po úklidu jsem si dala chvilku jógy a seriál a v tu chvíli mi cinkla smska, že jsem negativní. To znamená jediné - v úterý mi začíná normální život. 


Počet pozitivních testů: 1

Počet negativních testů: 4

Počet dní v karanténě: 12

Počet upletených čepic: 2

Jsem moc ráda, že jste dočetli až sem a pokud máte další dotazy, nebo jakýkoliv jiný poznatek k článku, dejte mi je vědět dolů do komentářů. Uděláte mi tím radost.

0 comments:

Post a comment

Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic