Monday, 8 March 2021

MDŽ 2021 Oslavme ženy okolo sebe

 


Mezinárodní den žen. V České republice může mít tento den negativní nádech v rámci minulého režimu, který ho částečně poznamenal. Já ho ale vnímám daleko pozitivněji než například Valentýn. Možná to je i tím, že většinu dní svatého Valentýna jsem neměla partnera a 8. března člověk žádný mužský protějšek nepotřebuje. Stačí, že je žena. 


Pro tento rok jsem se rozhodla, že vynesu do výšin ženy, které jsou v mém okolí a které mě každým dnem inspirují. Řekla bych, že všichni máme okolo sebe inspirující ženské osobnosti, tak proč si je nepřipomenout. Stejně jako tady já zmíním ty, které jsou pro mne důležité a v určitém slova smyslu je obdivuji, tak i vy se můžete během čtení článku zamyslet a přijít na to, kdo jsou ty vaše ženy s velkým "Ž".


Číslo jedna je moje maminka. Za prvé je naprosto nádherná a já bych v jejím věku chtěla vypadat stejně tak skvělé. Za druhé je to člověk, který zvládá naprosto vše, během života si poradila s nejrůznějšími překážkami, vychovala mě tak, že jsem ji za to vděčná a vím, že se nikde neztratím a umím se o sebe postarat. Umí psát emaily tím způsobem, že vše vyřeší ještě v počátku. Dokonce mi díky jejímu umu psaní jednou odpustili pokutu za jízdu na černo. Je to člověk, od kterého se, kromě cizích jazyků, můžu učit naprosto všemu. Umí skvěle vařit, vždycky ví, jaké kafe si připravuju a dělá mi parťáka u Masterchefa. Spíše než mamku ji v dnešní době už beru jako kamarádku a můžu s ní mluvit naprosto o všem. 



Na druhé místo hned za mamčou jsem musela dát mou babičku. Je to ten nesilnější člověk, kterého znám. Odešla z domu ještě než ji bylo osmnáct a starala se sama o sebe. Občas dokonce žila na rohlících, aby si zvládla zaplatit nájem, ale vždycky se nějak protloukla. Společně s dědou dokázala vychovat dvě dcery a porazila rakovinu, kterou si prošla, když ji bylo 43 let. Babička mě inspiruje natolik, že jsem si její příběh vybrala i jako státnicový projekt. Rozhovor s ní si můžete přečíst zde. Podle jejího vzoru jsem se začala také otužovat, což babi dělá už spoustu let. Jsem pyšná na to, že mám v rodině tak velké osobnosti!



Moje kamarádka Magda. Tuhle skvělou Polku jsem potkala během mého Erasmu na Tenerife. Magda je naprosto úžasný člověk. Je milá, krásná, vtipná a nikdy vás nepodrazí ani nepomluví. Sedly jsme si od první chvíle, kdy jsme se potkaly v jedné z kanceláři při vyřizování všemožných dokumentů. Magda je nejchytřejší žena mého věku, kterou jsem kdy potkala. Vždycky ví, co říct. Má neskutečné znalosti a kdykoliv se s ní potkám nebo spolu mluvíme, tak se dozvím něco nového. Mluví španělsky lépe než polsky a musím říct, že bez jejich cenných rad bych nikdy nedokončila svou bakalářskou práci. A co je nejdůležitější? Miluje českou Kofolu. A tak nějak všeobecně obdivuji všechny mladé Polky, které musejí v Polsku přežívat tu hroznou diskriminaci, utlačování a bezpráví.  



Čtvrtá na seznamu je Terezka. Jedna z mých nejlepších kamarádek a duše, díky které jsem přežívala vysokou a sama s ní nesekla na konci druháku. Kdokoliv, kdo Terez zná, vám potvrdí, že je to nejpracovitější a nejnamotivovanější člověk na světě. Původně jsem chtěla napsat workoholik, ale to by vůbec neodpovídalo. Terka toho sice dělá neskutečně mnoho, ale nikdy se nestalo, že by kvůli tomu neměla čas na kamarády. Vždycky si vzpomene, napíše, zjišťuje jak se máte, umí skvěle podpořit, je miloučká a já nemůžu být pyšnější na to, že ji můžu říkat má kamarádka. Máme dokonce společné tetování, jehož součástí je ještě jedna kamarádka a už se nemůžu dočkat, až se společně sejdeme na Terčiné svatbě, která se chystá.



Lucije postrach všech. Tahle holka mě zasvětila do tajů VŠ, dala mi tipy na to, jak a co si zapsat a byla můj vlakový parťák. Když jsem bydlela na Tenerife, tak se ze dne na den rozhodla, že mě navštíví a za týden byla už na ostrově. Od té doby se toho spoustu změnilo. Lu nakonec vykopli ze školy... v posledním roce, ale ona se z toho nezhroutila. Rozhodla se stát maminkou a podle toho jak znám jejího syna Jonyho, tak je naprosto skvělá máma. Zároveň pracuje na své knize a hned jak ji vydá, tak vás budu všechny informovat. 



Moje dvojčo Lea. Abyste to lépe pochopili, nejsme dvojčata, ale snad od jak živa používáme tuhle přezdívku. O Leuš jsem už na blogu psala nesčetněkrát. Je to člověk, který si jde za svým. Vždycky všem říkala, že bude bydlet v Anglii a sakra, dneska tam ta holka už bydlí několik let. Je nezávislá, schopná se o sebe na 110% postarat, je skvělá kamarádka a koukejte na ten badass účes, který si nechala udělat o Vánocích. Lea je kreativec duší i tělem. Krásně fotí, ilustruje, je talent na všelijaká DIY a nádherně peče. Jsem zvědavá, kam dál se posune a k čemu ji budu blahopřát příště. 


Do teď moc nechápu, čím jsem si zasloužila, že mám okolo sebe tolik skvělých a talentovaných žen. Jsem za to ale neskutečně vděčná a doufám, že mi zůstanou v životě už navždycky.

Jsem moc ráda, že jste dočetli až sem a pokud máte další dotazy, nebo jakýkoliv jiný poznatek k článku, dejte mi je vědět dolů do komentářů. Uděláte mi tím radost.

0 comments:

Post a comment

Chceš být v podcastu?

Contact Me
Tereza Hrubá
If you can dream it, you can do it.
Ostrava, Czech republic